Prázdniny netrvají věčně, dítě se nabaží hraní a mazlení s čtyřnohým miláčkem, ale o pejska se musí někdo pravidelně starat dál. Budou-li štěněti na počátku prázdnin dva měsíce, na jejich konci už mu budou čtyři, a to je věk důležitý pro další výchovu a formování povahy.

Aby se utvářel jeho vztah k okolí, je třeba se psíkem stále pracovat. Čím větší, silnější a temperamentnější plemeno, tím je to důležitější.

Rozplánujte péči

Jestliže bylo štěně přáním školáka, měl by se o ně starat i po prázdninách. Jenomže děti obvykle nechodí jen do školy, ale mívají odpoledne různé kroužky, sportovní tréninky a podobně. Takže chtě nechtě se do péče o psíka musí zapojit celá rodina. Pokud budou svolní vzít na sebe takovou povinnost prarodiče, bude to vcelku jednoduché. Babička s dědou se postarají o venčení a zpočátku ještě o krmení třikrát denně.

Procházky a cvičení s pejskem, nejlépe ve školičce pro štěňata, by však měly být na dětech. Ony psíka chtěly a věděly, že spolu s radostí z nového kamaráda budou mít i povinnosti. A ty se musí plnit, zvláště když jde o živé stvoření. Navíc bude-li dítě chodit do školičky pro štěňata, něco se naučí štěně, ale přiučí se i jeho malý průvodce.

Když však babička ani dědeček, kteří by se přes den o mladého pejska starali, nejsou k dispozici, pak nezbývá než povinnosti rozdělit mezi členy rodiny. Při současné pracovní vytíženosti rodičů, ale třeba i dovážení dětí do školy to nemusí být tak snadné. Vše zmíněné je třeba brát v úvahu už při rozhodování o pejskovi jako dárku za vysvědčení.

Čistota a tři prázdninové cviky

Z výše uvedeného také jasně vyplývá, že je nezbytné, aby se pejsek naučil jak čistotě, tak třem základním povelům už během prázdnin, ať už doma, na venkově u babičky, či na chatě.

S čistotou je to vcelku snadné, poučení lze najít v každé kynologické příručce nebo na internetu.

Poznávání nového prostředí a situací je důležité pro formování psí povahy.

Poznávání nového prostředí a situací je důležité pro formování psí povahy.

FOTO: Josef Růžička, Právo

Během prázdnin psík naváže dokonalý kontakt s rodinou a je třeba, aby se naučil slyšet na jméno, přiběhnout na zavolání a chodit na vodítku. To patří k základní pejskařské abecedě, kterou štěně zvládne i při hrách s dětmi.

Starší školáky stačí poučit, jak na to; s prvňáky až třeťáky by u učení psíka měla asistovat dospělá osoba, aby se štěňátko místo výchovných pokroků nekazilo.

Návyk na jméno a přivolání

Návyk na jméno urychlíme pomocí pamlsků. Ty mají být malé, aby se jimi pejsek nenasytil, a učení by nemělo probíhat, když má plný žaludek. Začínáme tak, že vyslovíme jméno pejska, zároveň na sebe upozorníme, třeba přikrčením a couváním. Štěně to vezme jako výzvu ke hře, přiběhne, my ještě jednou vyslovíme jeho jméno a vzápětí podáme pamlsek. Po několika opakováních si spojí své jméno s příjemnou pochutinou a my budeme střídat pamlsky s pohlazením a pochvalou, a bude-li nadále spolehlivě reagovat, odměny pamlsky zcela vypustíme. Oslovení jménem také vždy spojíme s podáváním misky s krmením.

Podobně jako návyk na jméno učíme psíka přiběhnout na povel „Ke mně“. Opět ho k sobě lákáme vzdalováním se od něho a gestikulací naznačující výzvu ke hře. I zde ihned po přiběhnutí následuje odměna – pamlsek, pochvala a pohlazení.

Nezahlťte ho povely

Zpočátku ale pozor na plýtvání povely, neboť pes nerozumí slovům a mohl by si zvyknout reagovat až na spršku povelů. A to nechceme. Přiběhnout má na první povel a on časem pochopí, že odměnu dostane, jen když přiběhne na ten první. Malé děti však bývají občas nedočkavé a pejskovi vyhubují, když nezareaguje ihned. To by se nemělo stávat, neboť proč by měl čtyřnohý mrňousek příště přiběhnout, když bude káraný?

Nekárejme ho, když hned nepřiběhne. Třeba ho zaujal nějaký silnější podnět, než bylo naše snažení. Jeho chybu přejdeme, jako bychom necvičili, a po chvíli začneme znovu. Ovšem necvičme příliš – jakmile je vidět klesající zájem, či dokonce únavu, ihned s hrou – cvičením – skončíme. A příště ukončíme učení hrou dříve, než se na psíkovi únava projeví.

Obojek a vodítko

Třetím prázdninovým cvikem je návyk na obojek a vodítko. U některých psíků je to jednoduché, jiní se obojku a vedení na vodítku brání. V takovém případě je dobré upoutat jejich pozornost na nějakou hru nebo stačí jen běžet a mrňousek se nás snaží doběhnout, a přitom na chvíli zapomene na tuto novinku.

Nebo mu třeba za chvíli dojde, že vodítko se dá také chytat a kousat. Pak nám nezbývá než opět přeorientovat jeho pozornost na jinou činnost nebo vodítko odepnout a s nácvikem pokračovat za chvíli.

Během prázdnin by pejsek měl mít kontakt také s dalšími psy, a to proto, aby se naučil běžnému psímu chování a aby pochopil přátelské i nepřívětivé výrazy psích kolegů.

Na druhou stranu je třeba být v kontaktu jen s takovými psy, kteří štěněti neublíží, neboť špatnou zkušenost si štěně dlouho, ne-li natrvalo, pamatuje. V důsledku toho se může u některých vytvořit bázlivost z určitých psů, u některých zase narůstá nedůvěra, která se v dospělosti může přeměnit v preventivní agresivní výpady proti jiným psům.

Běžte do školičky

Rodina, která nemá žádné zkušenosti se psy, by měla někoho ze svého středu vyslat do školičky pro štěňata. To platí zvláště pro rodiny, které zvolily za dárek pro školáka plemeno náročnější na ovladatelnost. Školiček při kynologických organizacích nebo těch zcela privátních je u nás bezpočet a bývají i o prázdninách. Když už to nevyjde v letních měsících, tak alespoň po prázdninách.

A proč? Především pro získání zkušeností, neboť stále častěji se do vztahu člověk - pes vnáší polidšťování zvířecích kamarádů. Psi se v některých situacích chovají, jako by nám rozuměli, měli pro nás pochopení a udělali pro nás, co nám na očích vidí. Jenomže tak to není. Řeč psů, jejich vnímání světa a chování jsou jiné, než si mnozí milovníci psů představují.

K učení štěňat patří i kontakty s psími kolegy.

K učení štěňat patří i kontakty s psími kolegy.

FOTO: Josef Růžička, Právo

Zkušení kynologové vedoucí výcvik mladých psů i začínajících pejskařů na takové mylné pohledy upozorní a školička prospěje především štěněti, neboť se pohybuje ve skupině dalších psů. To přispívá k učení napodobováním, kde pracují emoce, a třeba překonání malé překážky se naučí rychleji, protože chce následovat předchozího pejska.

Ve skupině si zvykají na cizí psy a lidi, a to se jinde učí obtížněji. Výhod je celá řada, a chcete-li mít dobře vychovaného pejska a dítě poučené, jak se psem zacházet, neváhejte se obrátit na zkušené kynology.