„Odvážní nejspíš nebudou žít dlouho, avšak opatrní často nežili vůbec,“ nechal se slyšet muž, jehož majetek časopis Forbes odhadl na 4,9 miliardy dolarů (109 mld. korun) a který si i přes svých třiašedesát let dodnes přepečlivě udržuje pověst rozčepýřeného, mladistvého rošťáka.

A Branson rozhodně ví, o čem mluví. V roce 1985 se pokusil pokořit rychlostní rekord ve zdolání Atlantiku ve člunu. Hodinu před cílem však šlo jeho plavidlo ke dnu. Bleskurychlou akci pobřežní hlídky v britských vodách zaznamenal jeden ze záchranářů na video. „Když jsme ho vytáhli, jeho první věta zněla: Mohu si tu nahrávku koupit?“ vybavil si záchranář Jeff Anderson.

Zakladateli impéria Virgin Group, pod které spadá neuvěřitelný mix firem a značek od nahrávacích aktivit přes železnici, mobilního operátora, obchod vínem, výrobu limonád či půjčování svatebních potřeb až po aerolinky a lety do vesmíru, to ale nestačilo. O různé rekordy na člunech, obojživelných vozidlech i v horkovzdušných balónech se pokouší celkem pravidelně.

„Pohlédl jsem smrti do tváře, a to hodně zblízka,“ popsal Branson krušné chvíle z roku 1998, kdy mu při letu balónem spolu se Švédem Peterem Lindstrandem a kolegou i rivalem Stevem Fossettem zachránil život v Pacifiku doslova anděl strážný.

Když ho zase jednou lovili z vln, pro změnu při pádu balónu u Havaje, nezapřel smysl pro humor. „Kávu u mě všem zdarma!“ žertoval se záchranáři.

Může za to Gorbi

Ovšem vrcholem Bransonových dobrodružných aktivit nejsou nejrůznější pokořené rekordy, ale sen o komerčních cestách do vesmíru. Začátek této jeho posedlosti spadá už do osmdesátých let, kdy si ho k sobě pozval sovětský prezident Michal Gorbačov. Zeptal se Bransona, zda by se chtěl stát prvním civilistou v kosmu. Host odpověděl otázkou: „Kolik by to stálo?“ „Padesát miliónů dolarů a dva roky tvrdé fyzické přípravy,“ sdělil mu Gorbačov. „To se mi nezamlouvalo. Přece by bylo mnohem lepší si za ty peníze postavit vlastní raketu,“ napadlo Bransona a tato myšlenka mu nešla z hlavy.

Od chvíle, kdy založil roku 2004 společnost Virgin Galactic, Bransona štěstí nikdy neopouštělo - až do okamžiku, kdy se letošní poslední říjnový pátek zřítil při zkušebním letu nad Mohavskou pouští jeho sen - raketoplán Space -Ship Two. Pilot Michael Alsbury (39) zemřel, druhý pilot Peter Siebold (33) vyvázl s těžkými zraněními.

Branson si musel nechat líbit dotazy, zda má být vesmír hřištěm pro kratochvíle bohatých. Odpověď přišla na Twitteru pár hodin po neštěstí: „Naše myšlenky patří odvážným pilotům. Kosmos je tvrdý - ale stojí za to. Vytrváme a posuneme se dál.“

O několik hodin později dorazil Brit do dějiště tragédie. Svolal si všechny zaměstnance do hangáru. Mark Greenberg, který ho zná 29 let, jeho počínání vylíčil: „Reagoval jako táta všech. Promluvil tiše, ale odhodlaně. Když slíbil, že se bude do dvou dnů pokračovat, na tvářích podřízených se rozlila úleva…“

Do stratosféry i na dno oceánu

Zatímco Branson zbožňuje publicitu, o Alanu Eustaceovi (57), letitém viceprezidentu globálního obra Google, do letošního října slyšel jen málokdo.

Tichý, nenápadný introvert sesadil z trůnu Rakušana Felixe Baumgartnera (45), když ve speciálním skafandru skočil z výšky 41 419 metrů, čímž pokořil jeho rekordní zápis.

Alan Eustace svůj záměr skočit z výšky 41 419 metrů do poslední chvíle tajil.

Alan Eustace svůj záměr skočit z výšky 41 419 metrů do poslední chvíle tajil.

FOTO: Profimedia.cz

„Bylo to velkolepé. Člověk mohl vidět temnotu vesmíru a vrstvy atmosféry,“ svěřil se. Američan, někdejší parašutista, odstartoval ve skafandru zavěšeném pod balónem naplněným heliem z letiště Roswell v Novém Mexiku. Vystoupat do požadované výšky mu zabralo dvě hodiny a sedm minut. Samotný skok pak trval čtyři minuty a sedmadvacet sekund.

Při volném pádu Eustace urazil rekordních 37 617 metrů a dosáhl maximální rychlosti 1321 kilometrů za hodinu. Tím překonal rychlost zvuku, přes kterou se poprvé při volném pádu přenesl v říjnu 2012 Baumgartner, jemuž zůstalo jedno prvenství - k zemi se řítil rychlostí až 1357,6 kilometru v hodině.

James Cameron

James Cameron

FOTO: Profimedia.cz

Také filmový mág, jenž se příběhy o ztroskotání nepotopitelného Titaniku a velkofilmem Avatar zabezpečil do konce života, miluje spíš ticho a samotu. Britský režisér James Cameron (60) se v březnu 2012 potopil ve speciální ponorce Deepsea Challenger na nejnižší oblast dna Mariánského příkopu takřka 11 kilometrů pod hladinou Tichého oceánu.

„Nemohu se dočkat, až se s vámi podělím o to, co tady vidím,“ napsal na Twitteru z nejhlubšího místa na světě, kde síla vody odpovídá tlaku tří SUV vozů nad sebou na prst lidské ruky.

Záhada posledního letu

Ne vždy ovšem tato nákladná dobrodružství končí šťastně. Zpráva, kterou v listopadu 2008 vydala laboratoř Kalifornského soudního institutu, potvrzovala smrt hodně výjimečného muže, jenž nepřestával hledat hranice k pokoření.

Testy DNA prokázaly, že kosterní pozůstatky, které našli o čtyři dny dříve turisté v oblasti Mammoth Lakes ve státě Nevada, patří Stevu Fossettovi (73), pohřešovanému od září 2007.

Steve Fossett pokořil 116 rekordů, než našel smrt při běžném letu.

Steve Fossett pokořil 116 rekordů, než našel smrt při běžném letu.

FOTO: Profimedia.cz

Bodrý a usměvavý chlapík jako investor zbohatl vlastním přičiněním a překonal 116 světových rekordů - lezeckých, jachtařských, lyžařských, v letu kluzákem, balónem i vzducholodí.

„Nejvíc pyšný jsem zřejmě na oblet zeměkoule v balónu,“ pochlubil se rok před smrtí výkonem, kdy na šestý pokus a po vynaložených 20 miliónech dolarů (433 mil. korun) 19. června 2002 vzlétl z Northamu v západní Austrálii, kam se vrátil po 33 195,1 kilometru a po 13 dnech, 8 hodinách a 33 minutách.

V pondělí 3. září 2007 usedl do svého jednomotorového letadla Bellanca Super Decathlon na soukromé dráze ve Flying-M Ranch blízko Yeringtonu v Nevadě, ovšem vzlétl, aniž by vyplnil letový plán. Navíc neudržoval rádiové spojení, nevzal si padák. Tajemství, proč tak tuctový let skončil tragicky, si vzal s sebou do hrobu.

Kdo hledá, najde

O další dosud nevyřešenou záhadu se postaral Forrest Fenn (82), americký milionář a obchodník s uměním. V roce 1988 byl přesvědčen, že umírá na rakovinu, a rozhodl se ukrýt v amerických Rocky Mountains bednu s dvaceti kilogramy zlatých mincí, nuggetů, drahých šperků a diamantů.

Do hor začaly jako v dobách pověstné Zlaté horečky proudit stovky zlatokopů - Fenn totiž ohlásil, že ten, kdo bednu najde, smí si ji ponechat. I když Fenn svůj boj s nemocí vyhrál, poklad nevyzvedl. Naopak dává nápovědy - pátrání má usnadnit i jeho báseň o 24 verších. Neusnadnilo, poklad zatím nikdo nenašel.