Může mít řadu příčin. Třeba přehnané opalování. Nejen na koupalištích nebo mořských plážích, ale i v soláriích. Nebo mytí mastného nádobí v saponátech a bez ochranných rukavic. Vadí i časté používání jiných mycích prostředků, které opakovaně narušují ochrannou vrstvu lipidů a dalších látek.

Jednou z nejčastějších příčin suché kůže je horší tvorba kožního mazu, a tedy i horší kvalita kožního filmu, který tvoří přirozenou bariéru pleti. Každý z těchto problémů vyžaduje obvykle trochu jiné řešení. Spíš než s kamarádkou je ho dobré hledat s dermatologem.

Nejúčinnější léčbou byla myčka na nádobí

Dokud moje žena myla nádobí v rukou, trápil ji ekzém na prstech. Měla na nich několik bílých map zhrublé kůže a v nich bolestivé praskliny. Zhrublá kůže ji navíc nepříjemně svědila, pálila a často i bolela.

Snažila se proto mýt nádobí v gumových rukavicích. Ale ani to jí moc nepomohlo. Ostrůvky suché popraskané kůže se v nich snadno zapařily a ekzém svědil i bolel. Když si zkoušela vzít síťové rukavice do tanečních a teprve přes ně ty gumové, byla zas nemotorná. Nádobí jí často padalo z ruky a spousta sklenic to nepřežila.

Zkoušela na ekzém také řadu nejrůznějších krémů. Nejvíc jí pomohl krém s ceramidy, který věrně napodobuje ceramidy v lidské kůži (ty tvoří zhruba polovinu přirozené bariéry kožních lipidů). Navíc proniká do hlubších vrstev pokožky. Ale úplně její problémy vyřešilo až to, když jsme koupili myčku na nádobí. Saponáty přestaly soustavně narušovat ochranný film její pleti a kůži nedráždilo ani nic jiného. Účinky ceramidů se navíc projevily jako výborná prevence.

Nemoc letušek tedy přeléčená kůže

„Máte nemoc letušek,“ vysvětloval pacientce profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatove nerologické kliniky Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech v Praze. Nechápavě se na něj dívala. „Tak se jí říkalo kdysi,“ dodal profesor.

„Její přesný název je periorální dermatitis nebo také syndrom přeléčené kůže. Vzniká z toho, že pacient používá hydratační krémy místo toho, aby suchou pleť víc promašťoval.“ V minulosti si totiž letušky, jejichž pleť často vysušoval suchý vzduch z klimatizace v letadle, vozily ze zahraničí drahé hydratační krémy. Některé obsahovaly i kortikoidy, zklidňující zanícená místa na kůži. Obvykle jim pomohly, ale jen na chvíli.

„To proto, že krém suchou kůži sice zvlhčil, kortikoid zklidnil zánět, ale to neřešilo podstatu problému - nutnost suchou kůži promastit a chránit ji tak před nepříznivými vlivy nebo infekcemi,“ vysvětluje profesor Aren berger. „Voda, kterou krém do postiženého místa dopravil, se totiž brzy odpařila. Ložisko vysychalo a postiženým místům o to víc chyběly tuky. Přesněji řečeno lipidy, které tvoří základ ochranného filmu kůže.“

Podobně to ale může být i naopak. Lidé s atopickým ekzémem mají postižená místa sice značně suchá, ale zároveň s různě intenzívním zánětem. Používat na něj těžké hutné krémy, které kůži vydatně promašťují, pro něj nebývá ideální. Zanícené místo potřebuje totiž zchladit. To znamená, že potřebuje krém, který bude obsahovat vodu, jež svým odpařováním kůži ochlazuje. U každého člověka bývá ideální poměr obou složek, tedy hydratační a promašťovací, trochu jiný. Odlišný je proto i stav ekzému a odlišné jsou příčiny, které k problémům vedou. Proto nebývá například pro lidi s atopickým ekzémem snadné najít vhodný promašťovací krém.

Lipidy spíš chránit než obnovovat

V méně vyhraněné podobě platí toto pravidlo také pro lidi, které suchá kůže trápí i z jiných důvodů. To nejdůležitější pravidlo zní však jasně. „Vždycky je lepší lipidy, tedy tuky, které chrání kůži, v pleti udržet než je tam dodávat,“ říká profesor Arenberger.

V praxi to znamená, že je lepší se vyhýbat běžným draselným mýdlům. Mýt bychom se měli jen čistou vodou, případně speciálními emulzemi, které obsahují oleje promašťující kůži už při mytí. Nebo používat emulze, jež nemají zásadité pH, jsou neutrální nebo mírně kyselé, takže nenarušují vlastní pH kůže atd.

Hned po koupání, případně po sprchování, je dobré použít na kůži tělové mléko anebo emoliencium, tedy promazávací prostředek, se kterým máte dobré zkušenosti.

Správný prostředek musíte obvykle hledat

Co promazávat čím, v tom se vedle kožních lékařů velmi dobře vyznají také pacienti ze Společnosti psoriatiků a atopických ekzematiků (lze jim napsat dopis nebo email, kontakt je na www.spae.cz ).

Promazávací prostředky (emoliencia) jim totiž pomáhají oddalovat opakované vzplanutí zánětu kůže, a tedy předcházejí nadbytečnému užívání kortikoidů. O tom, jak velký je výběr emoliencií, napovídá ledacos brožura MUDr. Niny Benákové Atopická dermatitida, která bývá k dispozici v čekárnách dermatologů.

S běžnými a spíše kosmetickými potížemi se suchou kůží je možné navštívit také instituce typu Ústavu lékařské kosmetiky v Praze-Emauzích. Jsou v nich odborníci, kteří vám pomohou zkrátit hledání prostředku optimálního právě pro vás.