Článek
Odborníci se často setkávají s lidmi, kteří trpí nízkou sebeláskou a její příčina je vždy v přístupu jejich rodičů. Ti dávají základ. Je tedy důležité, aby si rodiče přiznali, že jsou za sebevědomí svého dítěte zodpovědní, a na výchově zapracovali.
Koučka Lenka Černá ve svém pořadu Restart života na internetové televizi Stream.cz sestavila základní pravidla, jejichž dodržování není vůbec složité, přitom na sebevědomí dítěte mají skutečně pozitivní vliv.
1. Buďte dítěti vzorem
Chcete, aby vaše dítě umělo vyslovit vlastní názor, přitom si jej sami neumíte prosadit? Moje první rada zní velice jednoduše - pokud po dítěti něco chcete, ukažte mu to názorně na sobě. Uvědomte si, že jste pro dítě do určitého věku jediným vzorem, který vidí. To znamená, že vás automaticky kopíruje a učí se od
vás, a to nejen vědomě, ale i nevědomě. Zapracujte tedy primárně na sobě.
Základní chyby, které v oblasti sebevědomí děláme:
- snižujeme se a porovnáváme s ostatními
- kritizujeme se za náš vzhled i chování
- jsme životní pesimisté a neumíme problémy řešit s nadhledem
- jsme uzavření vůči lidem a nevytváříme zdravé přátelské vazby
- necháme se manipulovat od protějšku i okolí
- trpíme domácí fyzické i psychické násilí
- nepřijímáme se v roli ženy/muže
Pokud si nevíte rady, jak na sebevědomí zapracovat, podívejte se na jeden z dílů Restartu života na téma: Jak být mimořádný. Anebo můžete vyzkoušet práci s koučem, osobně vám mohu doporučit program Umění sebedůvěry.
2. Nechte dítě poznávat a učit se
"Setkávám se s rodiči, kteří jejich dětem neustále zametají cestu a uklízí za ně, dělají domácí úkoly a dokonce chodí i na úřady. Máme často pocit, že tak dítěti ulehčíme život a může se tak soustředit na učení, anebo jej chceme ochránit od možné bolesti či neúspěchu. Ve finále ale tímto přístupem dítěti nepomůžete, naopak," vysvětluje Lenka Černá ze Školy pro ženy.
Nechte dítě, ať se setkává s reálným životem a učí se. Jednoho dne do reálného života stejně vstoupí a vy za něj nemůžete umetat cestu věčně. Jak bude zvládat všední činnosti, když jste je za něj celý život dělali?
Další chybou, kvůli které může mít vaše dítě nízké sebevědomí, je neochota jej nechat dělat věci po svém. Chce například nakreslit obrázek a vy mu diktujete vaši představu. Anebo vám chce pomáhat při vaření, vy ale nechcete mít špinavou kuchyň. Dítě tak po nějaké době získá přesvědčení, že “to, co dělám, je stejně špatně” anebo “má práce se rodičům stejně nelíbí”. A tak se veškeré snahy vzdá,
raději nedělá nic. A vy se jen divíte, proč máte tak pasivní a bojácné dítě.
3) Aplikujte na dítě tři základní emoční přístupy
Pro dítě jsou emoce důležitější než jeho prospěch ve škole. Pokud bude mít vysokou vztahovou a emoční inteligenci, prožije mnohem snadnější život, ve kterém bude cítit radost. Dbejte tedy na to, abyste dítěti dávali najevo tři základní emoce:
- pocit lásky - dítě by mělo mít pocit, že je od vás milováno, a to bez podmínky
- pocit přijetí - dítě by mělo být přijímáno v jeho přirozenosti a v ní by také mělo být podporováno
- pocit důležitosti - dítě by mělo mít pocit, že je pro vás důležité, a také má své místo v rodině stejně jako ostatní
"Jak vidíte, není toho tolik zapotřebí. Ale moc dobře vím, jakou to někdy dá práci. Jak jsem sama zjistila, emoční výchovu člověk zvládá, pokud se sám cítí v pohodě, a to hlavně v oblasti partnerství. Pokud jste jako rodiče jednotní a rozumíte si, tyto emoční přístupy budete zvládat bez problémů," doporučuje Lenka Černá.
4) Podporujte dítě v jeho talentu
Chtěli jste hrát na kytaru, a tak jste dítěti přikázali hudební nauku a hodiny v umělecké škole. Co když je ale vaše dítě nadané na úplně něco jiného a trpí tak při každém hraní? Když se vaše dítě bude věnovat tomu, kde má talentové vlohy, bude jej aktivita bavit a navíc v ní bude vynikat. A díky tomu poroste i jeho
sebevědomí. Pozorujte tedy vaše dítě a mluvte s ním o tom, co by chtělo dělat. Vyberte takové kroužky, do kterých má chuť. Může jich mít více a postupem doby si vybere jen ty, které si maximálně oblíbí.
Jak poznat talent dítěte?
- v dané aktivitě je přirozeně lepší než ostatní děti
- hledá si v této oblasti vzory a napodobuje je
- má u dané aktivity radost a nechce s ní přestat
- kreslí o tématu obrázky nebo o něm vypráví příběhy
"Nezapomeňte také na podporu dítěte během jeho rozvoje talentu. Buďte u toho, když má první vystoupení anebo zápas. Podporujte ho v aktivitě, která ho baví, a buďte u jeho prvních výher. Věřte mi, že vám bude za vaši přítomnost nesmírně vděčné," radí koučka.
5) Chvalte jej zdravě a v pravou chvíli
V naší společnosti se dlouho tradovalo, a bohužel stále traduje, že “sebechvála smrdí” a měli bychom zapadat do průměru. Je přece důležité, abychom všechny uspokojili, nepůsobili jim bolest a sebevědomý názor není ve školském systému stále oblíbený.
"Já si myslím pravý opak. Pokud dítě podporujeme v jeho vlastním názoru a dáváme mu pocit jeho jedinečnosti, vyroste z něj zdravý jedinec, který se nebojí plnit vlastní sny a jít cestou, kterou se jiní bojí," upozorňuje Lenka Černá a dodává: "Neznamená to však, že dítě budete chválit od rána do večera a vychováte z něj egocentrického jedince, který není schopen přijmout zpětnou vazbu. Chvalte jej
tedy v momentě, kdy cítíte, že je to potřeba. A zároveň se jej nebojte upozornit na nezdravé chování tak, aby si uvědomilo jeho následky."
Zkuste si pamatovat, že lidé kolem vás se nemění na základě vaší kritiky a odsuzování. Ale pouze tehdy, pokud si sami uvědomí vlastní chybu, a také se sami rozhodnou, že na sobě chtějí zapracovat. To samé platí u dětí. Nechte je, ať si na vlastní chybu přijdou, a buďte jim v hledání pomocníkem, kamarádem. Kazatelství v tomto případě vůbec nefunguje.
6) Naučte dítě vyjadřovat své touhy
Některé děti jsou přirozeně extrovertní a umí si říci, co chtějí. Až do momentu, kdy je začneme usměrňovat formou “musíš” a “nesmíš”. A tak své touhy raději přestanou vyjadřovat, začnou se řídit jasnými pokyny rodičů, a své touhy potlačí. Zdeformují se do určité škatulky, ve které jsou pro rodiče vyhovující, a stávají se roboty.
"Rodiče se poté často diví, že si dítě v pozdějším věku neumí říci, co vlastně chce. Ono však tuto vlastnost kvůli zákazům a příkazům ztratilo. A tak si vymezte na vaše dítě čas a poslouchejte ho. Nechte ho říci, co by vlastně chtělo a proč," upozorňuje koučka.
"Samozřejmě mu nemůžete splnit všechno, důležité ale je - vyslechnout. A pokud to dítěti nejde? Zkuste využít jeho kreativity a nechte jej kreslit nebo vybarvovat obrázky (mohu doporučit dětské mandaly). Přes příběh z obrázku vám dítě často sděluje, jak se zrovna cítí a co by chtělo. Když se budete bavit nad obrázkem, mnoho pochopíte," dodává.
7. Stanovujte zdravé mantinely
Nikdo z nás nechce mít rozmazlené dítě, ale co si budeme povídat. Máme někdy tendenci našim dětem kompenzovat nedostatek věnovaného času, chceme pro ně to nejlepší a neumíme tak stanovit zdravou hranici.
"Primárně si uvědomte, že vy jste za stanovení hranice zodpovědní, nikoliv vaše dítě. Ono hranici nezná a bude ji vždy zkoušet překročit. Protože je zvídavé, a to je dobře. Vymezte si tedy s vaším partnerem či partnerkou jasné hranice, co dítě může a nesmí. A buďte ve vašich názorech jednotní. Není nic horšího, než když jeden zakáže a druhý povolí," radí Lenka Černá.
Když máte mantinely nastavené, striktně je dodržujte, ať vaše dítě cítí, že “tudy doopravdy vlak nejede”. I když se bude nějakou dobu rozčilovat, po nějaké době jeho vztek ustane a bude vás respektovat.
I tento výchovný přístup od vás dítě okopíruje do svého dospělého života. A naučí se zdravě usměrňovat své chování, pracovat se sebou tak, aby se cítilo dobře. Zároveň bude schopno nastavovat zdravé mantinely i lidem kolem sebe tak, aby jej druzí nevysávali a nezneužívali.
Mnoho dalších rad naleznete v dalších dílech Restartu života:
Dogmatické hlášky z dětství Jak být mimořádný
