„Klíčových 1000 dní se začíná odpočítávat v době těhotenství, pokračuje obdobím kojení až do okamžiku, kdy se začnou do stravy dítěte zavádět další složky výživy. Hned po narození dítěte má největší vliv strava samotné matky, protože jídelníček se odrazí v kvalitě mateřského mléka,“ vysvětluje MUDr. Petr Tláskal, CSc., vedoucí lékař Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice Motol.

Přestože nároky organismu na energii kojící matky jsou až o pětinu vyšší, než za běžných okolností, aktuální slovenská studie zjistila, že polovina kojících matek přijímá ještě méně energie, než jsou běžná výživová doporučení pro netěhotné ženy.

Nedostatek energie se projevuje nejen únavou samotné matky, ale může mít negativní vliv i na produkci mateřského mléka.

Výrazně nižší příjem důležitých živin

Organismus matky čerpá důležité živiny především z vlastních zásob a nedoplňuje-li je adekvátní stravou, po čase je v dostatečném množství nemůže předávat svému dítěti. Studie odhalila nízký příjem konkrétně u vápníku, železa, kyseliny listové, zinku nebo vitaminu B12.

Jak se matky stravují ve skutečnosti oproti výživovým doporučením
Vitamin D – 94 % kojících matek přijímá méně, než stanovují doporučení, z nich 75 % přijímá dokonce méně než třetinu doporučené denní dávky.
Jód – 97 % kojících matek přijímá méně, než stanovují doporučení, z nich většina (90 %) přijme méně než polovinu doporučené denní dávky.
Omega 3 mastné kyseliny - doporučenou denní dávku splnila jen polovina kojících matek.

V jídelníčku chybí mnohdy i dostatek tuků. Přestože 20 % matek uvádí, že v době kojení častěji zařazují do jídelníčku ryby, tedy hlavní zdroj omega 3 mastných kyselin i jódu, zároveň 12 % matek uvádí, že ryby naopak omezují či dokonce zcela vyřazují!

Strava matky při kojení by se neměla vůbec podceňovat, protože kojení  organismus kojících matek vysiluje. Řešením je změna životosprávy, konkrétně zvýšení příjmu živin, které matka předává svému dítěti právě skrze kojení. Nedostatečný příjem těchto živin neprospívá jak matce, tak dítěti. Tomu jich časem může být předáváno v mléce méně, než potřebuje,“ vysvětluje Mgr. Tamara Starnovská, nutriční terapeutka z Thomayerovy nemocnice a zástupkyně iniciativy 1000 dní.

Úprava jídelníčku

Zvýšenou potřebu vitaminů a minerálních látek je možné doplnit vhodnou úpravou jídelníčku. Kojící matka by měla zvýšit denní příjem energie o cca pětinu, tj. o 300-500 kcal.

Upravený jídelníček by měl obsahovat potraviny bohaté na potřebné živiny anebo vhodný výživový doplněk pro kojící matky.

Příjem bílkovin by měl stoupnout asi o 15 g za den. Zvýšeného příjmu docílíte zařazením nízkotučných mléčných výrobků, libového masa, luštěnin nebo vajec.

Sacharidů potřebuje matka přibližně o 50 g více. Ideální je příjem složených sacharidů ve formě celozrnných potravin než příjem jednoduchých cukrů ve formě sladkostí.

Příjem tuků nijak neomezujte. Naopak, v případě zdraví prospěšných omega 3 mastných kyselin (DHA) je doporučeno příjem navýšit. Toho docílíte častějším zařazením ryb nebo vhodných rostlinných olejů.

Důležitý je i dostatečný pitný režim. Kojící matka by měla vypít minimálně 2-3 l tekutin denně, nejlépe čistou vodu, neslazený čaj, nebo ředěné džusy.