První dítě ve 20 letech

V tomto věku je na těhotenství tělo připraveno nejlépe - žena překypuje energií i sílou. Za ideální biologický věk prvorodiček je tak považováno 25 let.

„V tomto věku je i vyšší pravděpodobnost, že se dítě narodí v pořádku. Je zde výrazně nižší riziko genetických i vývojových vad. Průběh těhotenství bývá také mnohem častěji bezproblémový a bez komplikací, jako jsou vysoký krevní tlak či cukrovka. Samotný porod pak bývá často přirozený a probíhá zpravidla standardně,” vysvětluje přední český gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan.

Mladé matky se i snáze zotavují po porodu a při péči o dítě pociťují menší únavu, vyčerpání a lépe odolávají stresu.

Jedinou nevýhodou mateřství v tomto věku je psychická stránka. Ženy v tomto věku mají kolem sebe velmi mnoho lákadel. Mnoho jejich vrstevnic ještě studuje anebo si úspěšně budují kariéru, poznávají svět a radují se ze života. Matky se tak často dostávají do polemik, zda své dítě upřednostní před všemi těmito lákadly, anebo se pokusí zvládnout vše najednou.

Prvorodičkou ve 30 letech

Po třicítce se již začíná snižovat plodnost ženy, tudíž se i snižují šance na otěhotnění. Zároveň se zvyšuje i riziko samovolných potratů. Mnoho žen se navíc dostává do situace, že jejich biologické hodiny natolik tikají, že ta jejich nadměrná touha po miminku vytváří nevysvětlitelné psychické bloky, které pak brání v početí. Problémy s otěhotněním mají totiž i páry, které jsou naprosto zdravé.

„Lidé mají dnes bohužel často představu, že když uznají za vhodné mít konečně dítě, tak za devět měsíců přijde. Mnohdy už nepřemýšlejí o tom, že jim může početí trvat rok, dva či třeba tři,” potvrzuje Petr Galle ze společnosti Vegall Pharma.

Být prvorodičkou po třicítce má ale i další rizika - zvyšuje se riziko abnormalit u dítěte, hrozí častěji císařský porod a zároveň ženě ubývá energie. Delší je často i poporodní rekonvalescence.

Naopak velkou výhodou starších matek je, že mohou dítěti poskytnout stabilnější zázemí, větší nadhled, ale i čas. Maminky si dětí mnohdy mnohem víc užívají.

Když se zadaří až ve čtyřiceti

Zatímco dříve se v tomto věku ženy běžně stávaly babičkami, dnes není výjimečné, že se stávají teprve prvorodičkami. Ačkoliv dnes mnohé čtyřicítky překypují zdravím i energií, jejich organismus není nikdy v tak dobré kondici, jako byl ve dvaceti.

„S rostoucím věkem u ženy klesá jak množství vajíček, tak jejich kvalita. Ve 32 letech má žena až 25 % vajíček geneticky nekvalitních, ve 40 letech už hovoříme minimálně o polovině. Denně vídáme na pacientkách, jak po 35. roce klesá jejich přirozená reprodukční schopnost,“ vysvětluje profesor Zdeněk Malý, přednosta brněnského institutu reprodukční medicíny Unica, který ženám nad čtyřicet nabízí individuální diagnostiku aktuálního stavu reprodukčního zdraví a který se na pacientky kolem čtyřicítky specializuje.

Kromě problémů s početím u starších žen hrozí častěji samovolný potrat, více než třetina těhotných pak bojuje s těhotenskou cukrovkou či vysokým tlakem. Hrozí také častěji, že se miminko narodí předčasně či s nižší porodní váhou. Přirozené porody se prodlužují a mnohem častěji musí dojít k císařským řezům.

Čtyřicátnice už nemívají tolik sil a energie na mateřství.

Ačkoliv mnoho starších matek přivede na svět zcela zdravé dítě, je třeba myslet i na zvýšené riziko vrozených vad a vícečetného těhotenství. Přímo úměrná vyššímu věku prvorodičky je také doba, než se její tělo po porodu zase zregeneruje. Čtyřicátnice totiž už nemívají tolik sil a energie na mateřství.

Výhodou oproti mladším matkám je však jejich vyzrálost, sebedůvěra, nadhled i větší psychická pohoda. „Kolem čtyřicítky je žena emočně i životně zralá a existuje velký předpoklad, že výchova dítěte i celá péče o něj bude probíhat ve větším klidu, spokojenosti a radosti. Matka může zúročit všechny své zkušenosti, to, jak zná sama sebe i partnera,“ dodává psycholog Boris Štěpanovič.