Alergie by se dala charakterizovat jako nepřiměřená obranná reakce organismu na látky z okolního prostředí. Látky, které u citlivějších jedinců vyvolávají přehnané reakce organismu, nazýváme alergeny.

Podle řady statistik počet alergiků ve vyspělých zemích neustále stoupá. Největší počet zjištěných případů je pak především mezi dětmi. Vědci tak proto neustále zjišťují, co nejvíce ovlivňuje výskyt takových alergií, a to nejen ve vnějším prostředí dětí, ale i přímo v rodině. Zaměřili se i na otázku, zda děti, u nichž se alergie nejčastěji projevují, mají nějaké sourozence, a jak je to s jejich odolností vůči alergiím.

Prvorození v nevýhodě

Aby vědci podrobně zjistili, zda má počet dětí v rodině nebo pořadí jejich narození vliv na výskyt alergií, provedli průzkum s 13 000 dětmi a jejich rodiči. Zjišťovali, kolik dětí je v rodině celkem, i pořadí v jakém se narodily. U jednotlivých dětí je pak zajímal výskyt, případně i průběh alergie.

Z výsledků doložili, že prvorozené děti jsou oproti svým mladším sourozencům v nevýhodě. Každé následné těhotenství prý zvyšuje odolnost imunitního systému v děloze, což se pak přenáší na dítě. U druhého či třetího dítěte je tak výskyt stejné alergie nižší než u prvního.

Konkrétně byl u pěti procent prvorozených dětí zjištěn častější výskyt zánětu spojivek, senné rýmy nebo potravinových alergií. U druhorozených dětí byly tyto alergie zjištěny u 3,5 procenta ze všech kontrolovaných, u třetích pak pouze u 2,6 procenta.

Vědci pod vedením doktora Takashi Kusunokiho naznačili také jiné časté vysvětlení většího výskytu alergií, a to, že u prvorozených dětí jsou rodiče mnohem více nervózní, a někdy až přehnaně dodržují hygienické podmínky v domácnosti. U dalších dětí z těchto nároků citelně slevují, a ty mají tak lepší imunitní systém a jsou celkově více odolné.