V rozsudku Nejvyššího správního soudu z roku 2010 bylo uvedeno, že "nedodržení lhůt k provedení základního očkování podle vyhlášky není porušením zákonem stanovené povinnosti a nemůže tak zakládat odpovědnost za spáchání přestupku". Aby byl takový postih možný, musela by tato povinnost být upravena na úrovni zákona (ne jen vyhláškou).

V návaznosti na tento rozsudek by mělo být upraveno povinné očkování tak, aby bylo stanoveno přímo daným zákonem. Novela zákona 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví by měla řešit také případné sankce za nedodržení povinnosti očkování. Novela by měla začít platit v roce 2012.

Čeho se novela dotkne

Jak Novinkám sdělila Libuše Borská z ministerstva zdravotnictví, novela by se měla dotknout pravděpodobně očkování proti tetanu, dávivému kašli, záškrtu, invazivním onemocněním vyvolaným H. influenzae b, dětské přenosné obrně, virové hepatitidě B, spalničkám, příušnicím a zarděnkám a dále selektivní BCG vakcinace.

V zásadě by se jednalo o úpravu směrnice do zákonné normy. Tato norma by navíc měla obsahovat očkovací kalendář tak, aby jak pacienti, tak zdravotníci měli jasné vodítko, kdy je vakcinace optimální. Veškerá povinná očkování budou i nadále hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Zkušenosti ze zahraničí

Základním spouštěcím mechanismem pro chystanou novelu mohou být i výsledky ze zahraničí, kdy se z důvodů absence různých očkování opět zvýšily počty nemocných. Příkladem je epidemie spalniček v Rakousku či Bulharsku. Dalším závažným varováním může být i případ z let 1990 - 1996 na území bývalého SSSR, kde se po rozpadu vakcinace objevilo mnoho nových případů záškrtu. Hlavním zájmem České republiky je tak díky vysoké proočkovanosti populace zabránit novým případům onemocnění, ale i úmrtím na infekce, jejichž výskyt je nyní díky preventivnímu očkování velmi omezen.

Jak uvedla mluvčí ministerstva, přístup k očkování je v České republice méně zodpovědný, než je tomu například v Západní Evropě.

Očkovací kalendář

Seznam povinného očkování je uveřejněn v očkovací průkazce spolu s očkovacím kalendářem. Tato očkování jsou hrazena plně zdravotní pojišťovnou.

V jakém věku a proti čemu se děti očkují
4. den až 6. týden tuberkulóza
od 13. týdne (tři měsíce)záškrt, tetanus, dávivý kašel, invazivní onemocnění vyvolané Haemophilem influenzae typu B, virová hepatitida typu B a očkování proti dětské přenosné obrně Hexavakcína - 1. dávka
4 měsíce
Hexavakcína - 2. dávka
5 měsíců Hexavakcína - 3. dávka
15. měsícspalničky, příušnice, zarděnky, 1. očkování
11.–18. měsícHexavakcína - 4. dávka
21.–25. měsícspalničky, příušnice, zarděnky (2. očkování v odstupu šest až 10 měsíců po 1. očkování)
5.–6. rok
záškrt, tetanus, dávivý kašel (přeočkování)
10.–11. rokzáškrt, tetanus, dávivý kašel, dětská přenosná obrna (od 12. 3. 09 zrušeno vyhláškou přeočkování proti TBC)
12.–13. rokvirová hepatitida typu B (pouze u dětí, které nebyly očkovány v prvních měsících života) – tři dávky v rozestupu 0, 1 a 6 měsíců
13.–14. rokdětská přenosná obrna (přeočkování) pro děti, které nedostaly 5. dávku mezi 10.–11. rokem
14.–15. roktetanus (přeočkování, další vždy po 10–15 letech), pro děti očkované proti tetanu mezi 10.–11. rokem přeočkování až v 25 letech 


Záškrt

Infekční onemocnění, jež způsobuje těžkou angínu s pablánami (žlutavý povlak připomínající blánu), které pevně lnou ke sliznici a rychle přerůstají na celé hrdlo, zužují hrtan a hltan a vedou tak k udušení. Nemoc způsobuje bakterie Corynebacterium diphtheriae, nákazu může přenášet nejen přímo nemocný člověk, ale i člověk téměř vyléčený a bacilonosič. Nemoc se šíří vzduchem, nepřímo potom kontaktem s infikovanými předměty.

Tetanus

Nemoc způsobuje bakterie Clostridium tetani, která žije v trávicím systému zvířat, z něj se dostává do půdy a do těla člověka pak kontaktem s otevřeným zraněním. Bakterie proniknou do rány a vytvářejí toxin, který se šíří do nervového systému. Do dvou dnů až několika týdnů přicházejí těžké svalové křeče, během nichž je postižený ohrožen selháním srdce a zadušením.

Černý kašel

Černý, nebo také dávivý kašel je vysoce nakažlivé kapénkové onemocnění objevující se nejčastěji u dětí, nejčastěji v rozmezí mezi devátým a čtrnáctým rokem, ohroženi jsou ale i kojenci. Charakteristické jsou záchvaty intenzivního dávivého kašle, vedoucího často ke zvracení. Léčí se antibiotiky. Po zavedení očkování se jeho výskyt u nás minimalizoval.

Dětská obrna (poliomyelitida)

Dětská obrna je virové infekční onemocnění. Viry se mohou šířit při nedostatečné hygieně, nakaženou vodou i potravinami. Existuje i kapénková forma nákazy. Inkubační doba onemocnění je sedm až čtrnáct dní.

Nemoc signalizuje zvýšená teplota, nevolnost, nebo bolest hlavy a břicha. Pokud je napaden centrální nervový systém, může vzniknout i paralytická dětská obrna s následným ochrnutím končetin.

Spalničky

Patří mezi velmi nakažlivé virové onemocnění. To se může projevovat zánětem horních cest dýchacích, horečkou, zánětem spojivek, výsevem charakteristické vyrážky. Nejčastěji postihují převážně děti ve věku 4 až 5 let.

Zarděnky

Patří mezi lehčí virová infekční onemocnění. Má podobné příznaky jako chřipka. Dochází k zduření mízních uzlin a k výsevu vyrážky. Vzhledem k tomu, že virus může ohrozit plod, je toto onemocnění nebezpečné pro těhotné ženy.

Příušnice

Příušnice jsou jednou z nejbanálnější dětských nemocí. Mezi dětmi se vyskytují jen málo, úspěšně se proti ní očkuje. Nemoc ale může být nebezpečná dospělým lidem, kteří ji jako děti neprodělali, nebo nebyli očkováni či očkování nevytvořilo dostatečné množství protilátek. Pokud onemocní mladý muž, může u něj nemoc ve vzácných případech způsobit neplodnost.

Příušnice jsou onemocnění způsobené virem parotitis epidemica. Ten napadá příušní slinné žlázy, nemoc se tak nejdříve projeví opuchnutím a zduřením tváří. Provází ho také bolest uší a krku, nemocnému stoupá teplota.

Tuberkulóza (TBC)

Kdysi obávaná smrtelná nemoc, dnes spíše už jen dlouhodobá nepříjemnost. Tuberkulóza je nejčastěji plicní, objevují se ale i jiné formy, například kostní, tuberkulóza močových či trávicích cest. Nemoc se v první fázi nemusí vůbec projevit.

Při tuberkulóze vznikají v plicích zánětlivá ložiska, které lze odhalit rentgenovým snímkem, nákaza se poté potvrzuje kultivací bakterie. Typickým projevem je zduřením mízních uzlin, jimiž bakterie cestují, malátnost, a zvýšená teplota. Nemoc doprovází i kašel, není však vždy a ani typický obrázek vykašlávané krve není úplně běžný. Vyskytuje se pouze, pokud se ložisko bakterií vyprazdňuje, a vykašlávaný hlen je vysoce nakažlivý.