Musí přerušit právě prováděnou činnost a hledat „soukromí“. Mnohé to chápou jako omezení, a tak demonstrativně uplatňují své nejpřirozenější právo – živit svého potomka.

Reklamy výrobců umělého „mateřského“ mléka nás ubezpečují, že jejich produkt je plnohodnotný, ne-li dokonalejší než přirozené mateřské mléko. Člověk je savec, nejdokonalejší produkt evoluce.

Příroda to vymyslela nepochybně lépe než nutriční specialisté a mateřský produkt je pro mládě každého savce, tedy i pro lidské novorozeně, ideální potravou. Ale nejen to.

Mateřské mléko jako prevence 

V dubnovém čísle amerického časopisu Pediatrics se objevila statistika, podle níž kojení alespoň během prvních šesti měsíců života, jak zní doporučení amerického, ale i britského ministerstva zdravotnictví, přináší významný zdravotní efekt.

V USA ale alespoň půlroční kojení dodržuje jen 43 procent žen, v Británii necelá polovina. Výhradně mateřským mlékem je v USA prvních šest měsíců živeno jen 12 procent dětí.

„Šíře zdravotních výhod spojovaných s kojením se podhodnocuje,“ uvedla internistka Melissa Barticková z lékařské fakulty Harvardovy univerzity. Rozhodnutí matek nekojit se někdy označuje za volbu spojenou s životním stylem, jde však prý spíš o volbu rozhodující o zdraví.

miminko

FOTO: fotobanka Profimedia

Mateřské mléko totiž obsahuje látky, které pomáhají potírat u novorozenců infekce trávicího traktu, snižuje riziko zánětů včetně ušních a rovněž riziko vzniku astmatu. Ovlivňuje také hladinu inzulínu v krvi, takže u kojených dětí je nižší riziko vzniku cukrovky nebo i leukémie.

Kojení se odrazí i na pravděpodobnosti obezity dítěte. Podle americké studie musejí být v USA nákladně léčeny, nebo dokonce umírají kvůli zdravotním problémům, kterým by kojení umělo předejít, stovky dětí ročně.

Chrání i matku

Ochranný efekt je ale oboustranný, kojení chrání zdraví i matek. Potvrzuje to práce výzkumníků univerzity v Pittsburghu, kteří studovali stav téměř 140 tisíc žen po menopauze, v průměru 35 let od jejich prvního porodu.

V časopise Obstetrics and Gynaecology uvedli, že ty z žen, které své děti kojily rok nebo déle, trpěly o 12 procent méně často vysokým krevním tlakem a o pětinu méně často cukrovkou.

Riziko srdečních nemocí bylo u kojících matek o desetinu nižší než u těch, které své děti raději krmily umělým mlékem. Vliv kojení se projevil i na četnosti pozdějších případů rakoviny prsu a vaječníků, stejně jako na osteoporózy.

Není žádný důvod považovat kojení na veřejnosti za něco nevhodného.

Není žádný důvod považovat kojení na veřejnosti za něco nevhodného.

FOTO: fotobanka Profimedia

Snížení výskytu kardiovaskulárních onemocnění u matek si vědci vysvětlují tukovým metabolismem: tvorba mateřského mléka odčerpává z matčina těla tuky, které se jinak usazují v cévách a později mohou působit negativně.

Jde ale pouze o hypotézu, zatím nepodloženou cíleným výzkumem. Mechanismus pozitivního působení kojení na zdraví matky je nepochybně komplexnější, protože s touto činností se pojí vyplavování řady hormonů včetně těch, jejichž účinky nejsou ještě dostatečně prozkoumány.

„Je už dlouho známo, že kojení má vliv na pozdější zdraví dítěte, naše studie ale prokázala i zpětný efekt,“ uvedla vedoucí pittsburghského týmu Eleanor Bimla Schwarzová.

„Kojení je nedílnou součástí procesů, jak se organismus ženy – matky vrací do původního stavu. Je-li tento proces přerušen, může se to negativně projevit. Čím delší je doba, kdy matka své dítě krmí mateřským mlékem, tím významnější je přínos pro oba.“

V hlavní roli hormony

S názorem, že tím, co přináší pozitivní efekt především pro dítě, je právě jen mateřské mléko, polemizovala letos v lednu švédská odborná studie v časopise Acta Obstetricia and Gynacologica Scandinavica.

Sven Carlsen z Norské vědecké a technické univerzity na základě údajů z půl stovky mezinárodních studií tvrdí, že zdravotní benefity připisované mateřskému mléku v porovnání s umělou kojeneckou výživou jsou přehnané. Podle něj je to hormonální koktejl v děloze, co představuje prvořadého činitele pro budoucí zdraví dítěte, ale i pro schopnost matky kojit.

„Rozdíly ve zdravotním stavu kojených a nekojených dětí nejsou v žádném směru tak významné,“ tvrdí Carlsen.

FOTO: Famous

„Když si pozorně prostudujete epidemiologické studie a budete se snažit poctivě vyloučit další faktory, zjistíte, že je opravdu těžké najít nějaké podstatné výhody u osob, které byly jako novorozenci kojeni, vůči těm, které dostávaly pouze nebo převážně umělou stravu.“

Skandinávská studie se ale zabývala jiným aspektem kojení, a to vlivem hormonů v matčině těle na její schopnost živit své dítě touto přirozenou cestou. Studovala 180 budoucích matek, především těch, u nichž vyšetření ukazovala, že porodí drobnější děti.

Je známo, že u matek takových dětí bývá vyšší hladina mužského hormonu testosteronu. Po vyloučení faktorů jako věk matky, kouření a vzdělání se u zkoumaných žen potvrdila souvislost mezi nízkou schopností kojit po tři až šest měsíců a vyšší hladinou testosteronu.

Důvodů, proč se vyšší hladina tohoto hormonu v děloze matky nachází, může být více, to ale studie nezkoumala. Zdá se, že hormon negativně působí na rozvoj mléčných žláz v prsou, což se odráží v nižší schopnosti takových matek kojit.

Někdy to prostě nejde

„Dá se říci, že matky, které shledají svou schopnost kojit dítě jako malou, to nemusí brát jako svou vinu,“ shrnul Carlsen. „Prostě to tak je a dítě nebude trpět, že bude muset být více krmeno umělou stravou.

Matky by měly jednat tak, aby byly spokojené,“ tvrdí Carlsen. Profesor Ashley Grossman z endokrinologického centra v Londýně v této souvislosti upozornil, že nutit každou matku ke kojení, je v tomto světle nesprávné.

„Může existovat řada biologických faktorů, proč to některé prostě nejde, a tlačit na ni pak může znamenat vznik zbytečného psychického traumatu, který situaci ještě víc zhorší.“

V bolestech roditi budeš

Jedním z dalších faktorů ovlivňujících schopnost žen kojit mohou být léky na zastavení krvácení, podávané po porodu. Podle studie britské Swansea University, zveřejněné loni v časopise BJOG, negativně působí koagulanty (prostředky na zvýšení srážlivosti krve) a léky proti bolesti. Zdá se, že v biblickém „a v bolestech roditi budeš“ se skrývá moudrost přírody.

Na početném souhrnu 48 tisíc žen z Jižního Walesu tým loni ukázal, že podání koagulantu oxytocinu nebo ergometrinu snižuje schopnost kojit asi o sedm procent: zatímco matky, které lék nepotřebovaly, v 65,5 procenta začaly do 48 hodin po porodu kojit, mezi rodičkami po oxytocinu podíl klesl na 59 procent a po argometrinu začalo s kojením do dvou dnů dokonce jen 54 procent.

Podobná čísla ukazující souvislost mezi podáním utišujících prostředků a tvorbou mateřského mléka vedla v Británii k regulaci epidurální anestézie.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Život zachraňující poporodní ošetření samozřejmě nelze zpochybňovat,“ napsala vedoucí studie Sue Jordanová. „Je ale třeba dál zkoumat, jaké postupy a medikamenty jsou vhodné s ohledem na schopnost matky tvořit mateřské mléko.“

Její kolegyně Rosemary Doddsová z britské Nadace pro porod dodala, že budoucím matkám se všeobecně nedostává dostatečných informací o lécích, které mohou při porodu nebo bezprostředně po něm dostat.

„Rodička musí být poučena o rizicích a souvislostech,“ uvedla. Preventivní podávání různých ulehčujících prostředků totiž může z dlouhodobého hlediska znamenat komplikaci, třeba právě neschopnost vytvářet mateřské mléko. A to je pro dítě, odkázané na rychlý přechod na umělou stravu, nevýhoda.