"Popravdě řečeno se ženy zatím neptají po vakcínách. Nepanuje mezi nimi ani žádná panika," říká Dvořák. V souvislosti s případem mladé ženy s virem H1N1, která leží ve vážném stavu v ústecké Masarykově nemocnici. Žena byla těhotná, lékaři museli předčasně provést císařský řez.

Ve své brněnské ordinaci Dvořák zatím nezaznamenal ani zájem o očkování, ani více pacientek s chřipkovým onemocněním. "Oproti minulým letům je nemocných spíše méně," podotkl. Pokud se ho pacientka zeptá na radu, zda se nechat očkovat, dá jí kontakt na nejbližší očkovací centrum.

Chřipka je skutečným rizikem

Dvořák zdůraznil, že nejen prasečí chřipka, ale každé závažnější horečnaté onemocnění je pro těhotné větším rizikem. "Když se rozvine závažný septický stav a žena je celkově ve velice špatném stavu, může být i plod ohrožen, i když obecně  se tak většinou nestává. Plod bývá uchráněn," ujistil.

Pokud těhotná dostane chřipku, měla by se podle Dvořáka poradit se svým lékařem. Sama by si neměla nasazovat žádný lék. V tomto stavu totiž může užívat jen některé léky. Vyhnout by se měla i některým očkováním.

Nejrizikovější období do 13. týdne

Plod je nejcitlivější mezi 17. dnem a 13. týdnem, kdy se vyvíjejí orgány a je velké riziko odchylek. Před 17. dnem těhotenství způsobí nevhodně užitý lék potrat, v lepším případě jsou poškozené buňky nahrazené zdravými a těhotenství pokračuje. Po 13. týdnu nehrozí již odchylky ve vývoji plodu, ale nevhodný lék může narušit funkci orgánu.

Očkování je vyloučené, pokud existuje i jen náznak rizikové gravidity. Lékař před vakcinací zhodnotí epidemiologickou situaci, tedy výskyt infekce v okolí ženy. V těhotenství platí naprostý zákaz očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Pokud žena plánuje potomka a byla očkována, měla by počkat s otěhotněním alespoň měsíc po vakcinaci, u zarděnek dokonce tři měsíce, jinak hrozí poškození plodu.

Až na dobu po narození dítěte by žena rozhodně měla odložit očkování proti klíšťovému zánětu mozku a žloutence A. Očkování proti žloutence B se dělá v případě, že hrozí riziko přenosu na plod. U vakcinace proti záškrtu a tetanu lékař zváží, zda riziko očkování nepřevyšuje riziko možné nákazy.

S léky velmi opatrně

V těhotenství tedy ženy mohou brát jen léky, které užívají na dlouhodobé obtíže. Nesmějí ale vadit plodu, jinak je musí lékař vyměnit za jiné přípravky stejného účinku. Z ostatních léků berou jen ty, jejichž podání je nezbytné, a to v nejkratším dávkovacím schématu a nejnižší možné dávce.

V těhotenství mohou ženy bez obav užívat v prvních třech měsících hormonální léky k podpoře gravidity a kyselinu listovou, která chrání plod před rozvojem vrozených vad. Časté jsou také léky proti zvracení. Pokud je to nutné, mohou brát i některá antibiotika.

Bez rizika mohou ženy ve druhém a třetím trimestru užívat při teplotě paralen. Vitamínové přípravky jsou rovněž vhodné, ne však ve třetím trimestru, rodí se pak děti s příliš vysokou hmotností.