Podle posledních doporučení by měla být vláknina zaváděna dětem formou nemléčných příkrmů (ovoce a zeleniny) nejdříve 17. týden a nejpozději 26. týden života.

Nedostatek vlákniny ohrožuje kondici

Nízký příjem vlákniny je jeden z faktorů působící při vzniku civilizačních chorob postihujících trávicí trakt, jako je rakovina tlustého střeva, zácpa nebo žlučové kameny.

Správně fungující zažívání je navíc zárukou výkonné imunity, upravuje rovnováhu střevní mikroflóry (snižuje pH a zvyšuje počet laktobacilů a bifidobakterií) a předchází vzniku a vývoji žaludečních vředů. 

Proto je tak důležité sledovat dostatečný přísun vlákniny již u velmi malých dětí a nelze tento problém podceňovat.

Příznaky mohou být různé

Pokud se vám zdá, že má vaše dítě problémy, či dokonce bolesti při pohybu stolice ve střevech, může to být právě prvním příznakem nedostatku vlákniny. Zvláště pak u starších dětí a dospívajících, kterým vláknina ve stravě chybí poměrně často.

Poznat to není těžké – v jejich jídelníčku téměř nenajdeme celozrnné potraviny, zeleniny je v něm minimum, s konzumací ovoce na tom nejsou o mnoho lépe a luštěniny striktně odmítají. Právě tyto potraviny jsou však jedním z nejlepších přirozených zdrojů vlákniny. Ovoce a zelenina jsou navíc důležité i pro dostatečný přísun draslíku a hořčíku.

Když děti dlouhodobě odmítají jíst potraviny bohaté na vlákninu, rodiče by se neměli bát sáhnout po doplňcích stravy a to například obsahující tzv. ovesný beta-glukan, který je, podle posledních výzkumů, tou nejdůležitější aktivní složkou ovsa pro lidský organismus.

Ovesný beta-glukan upravuje rychlost, kterou se potrava pohybuje trávicím ústrojím. Má navíc nízký glykemický index, což znamená, že je velmi pomalu vstřebáván do krevního oběhu a jako zdroj energie tak umožňuje tělu využívat tuto energii po delší dobu. Je proto ideálním zdrojem energie pro děti.