Italská kuchyně u Čechů vyhrává na celé čáře. Jídla se nevyznačují příliš pikantními nebo ostrými druhy koření (mimo vydatného použití česneku), vybrat jídlo pro děti je zde tedy snazší.

Itálie je známá hojnou konzumací ryb a mořských plodů, zeleniny a také čerstvých bylinek, a proto je považována za "zdravou". Italové jsou však zvyklí na menší porce. Proto bychom i my měli naučit naše děti nesníst kilogramy těstovin na posezení. Pizza i těstoviny jsou navíc většinou připravené z bílé mouky, výsledný pokrm tedy mívá vysoký glykemický index.

Českou specialitou v italské kuchyni je časté používání smetany do omáček, což ale s původními italskými recepturami nemá nic společného. Navíc, na rozdíl od nás, nepřidávají Italové do těstovin omáčky příliš velké množství, ale jen tolik, aby se těstoviny lehce obalily a spojily. Pro milovníky italských těstovin, rizot, pizz atd. je možné doporučit raději lehčí varianty s použitím rajčat, bazalkového pesta, čerstvé mozarelly a jiných typicky italských ingrediencí. Děti mají rády boloňské špagety, do kterých máme možnost "propašovat" velké množství zeleniny, jen parmezán raději vyměníme za strouhaný sýr eidamského typu. Malým dětem by totiž konzumace parmezánu nemusela svědčit.

Italské speciality podle Bc. Miroslava Kubce - šéfkuchaře hotelu InterContinetal a prezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR
Italská kuchyně neznamená zdaleka jen pizzu a těstoviny, ale také pokrmy z ryb a masa nebo znamenitá rizota. Při přípravě jídla se používá široká škála bylinek, častá je bazalka, šalvěj, máta, majoránka, oregáno a další.
Nejoblíbenějším masem je telecí, maso se jí většinou grilované, pečené či dušené. Častou součástí jídelníčku jsou kuřata, na jejichž zpracování existuje řada receptů, např. s použitím vína, rajčat, paprik atd. Velké oblibě se těší i ryby a plody moře, ty se nejčastěji grilují, smaží nebo pečou s přidáním olivového oleje.
Těstoviny jsou v mnoha podobách obvyklé hlavně v jižní Itálii, kde si je lidé často připravují doma. Oblíbené jsou i těstoviny plněné (ravioli, tortellini), nejčastější náplň je maso, šunka nebo sýr.
V severní Itálii je častým pokrmem rýže, která se, stejně jako těstoviny, podává jako hlavní chod dušená ve víně a vývaru, s hráškem, masem apod.
Pizza se připravuje s různými náplněmi a v různých velikostech, základ tvoří většinou rajčatové sugo, na které se přidávají další přísady, včetně zeleniny a sýra.
Sýr je velmi důležitý, dodává pokrmům konzistenci a chuť - z italských jmenujme např. mozarellu, gorgonzolu nebo parmezán.
Ze zeleniny si Italové oblíbili zejména chřest, fenykl, artyčoky, lilky, rajčata a další. Zeleninu je možné jíst syrovou, dušenou či zapečenou jako přílohu.

Češi jsou stálými návštěvníky italských restaurací, kde si oblíbili zejména pizzu nebo těstoviny na mnoho způsobů. Řada rodilých Italů by však při návštěvě "české pizzerie" nevěřila svým očím. Mnoho kuchařů u nás má totiž tendenci přizpůsobovat recepty českým chutím, do omáček přidávat smetanu a italskou šunku prosciuto nahrazovat šunkou dušenou nebo dokonce šunkovým salámem. V italské kuchyni platí, že v jednoduchosti je síla a krása, proto chcete-li ochutnat opravdové speciality, pokuste se najít restauraci, která má sice méně obsáhlé menu, zato však nešetří na kvalitě ingrediencí a recepty nejsou zbytečně komplikované.

Recepty vhodné pro děti

Risotto bianco (z Itálie), 4 porce

Suroviny: 1 litr vývaru (kuřecího, zeleninového nebo podle chuti), 2 lžíce olivového oleje, 1 lžíce Rama Lahodná Máslová příchuť, 1 velká cibule, 2 stroužky česneku nasekané nadrobno, řapíkatého celeru nasekaná nadrobno, 400 g kulatozrnné rýže,  2 šálky suchého Martini nebo suchého bílého vína, mořská sůl a čerstvě mletý pepř, 70 g Rama Lahodná Máslová příchuť, 115 g čerstvě nastrouhaného Parmezánu /pro děti vhodnější eidam/

Postup: Rozehřejeme olej a první dávku tuku v hlubší pánvi nebo kastrolu. Přidáme cibuli, česnek a celer. Dusíme asi 15 minut (aniž by zelenina zhnědla). Když je zelenina měkká, přidáme rýži a zvýšíme teplotu.

Za stále míchání rýži lehce osmažíme - asi za minutu bude vypadat průhledná. Přidáme víno a pokračujeme v míchání. Jakmile se víno vstřebá do rýže, přidáme sběračku vývaru a špetku soli. Ztlumíme plamen, aby se rýže nepřipalovala. Jakmile se vstřebá první sběračka, přidáme další a takto pokračujeme, dokud rýže není měkká. To by mělo trvat asi 15 minut. Pokud vývar dojde a rýže ještě není hotová, můžeme použít i horkou vodu.

Hotovou rýži sejmeme ze sporáku a přidáme druhou dávku tuku a Parmezán. Dobře, ale opatrně promícháme. Nádobu přikryjeme pokličkou a necháme 2 minuty stát.

Pasta a la Norma (z Itálie), 4 až 5 porcí

Suroviny: 2 větší pevné lilky, extra panenský olivový olej, 1 polévková lžíce sušeného oregána, 4 stroužky česneku nakrájené najemno, velkou hrst čerstvé bazalky, stonky nasekané najemno, lístky zvlášť vcelku, 1 čajová lžička vinného octa, 2 konzervy loupaných a krájených rajčat (každá 400 g) nebo 560 ml passaty, sůl a čerstvě mletý pepř, 500 špaget. 150 g strouhaného sýra Ricotta, Pecorino nebo Parmezán

Postup: Lilky nakrájíme na malé proužky. V pánvi rozehřejeme olej, vložíme do něj lilky a zprudka osmažíme. Občas pánví zatřeseme nebo obsah důkladně promícháme, aby byly lilky rovnoměrně pokryty olejem, ten podle potřeby přidáme. Přidáme oregáno, bazalkové stonky a česnek, promícháme a lehce prohřejeme, poté přidáme rajčata nebo passatu a ocet. 10 až 15 minut dusíme, ochutíme solí a pepřem. Natrháme bazalkové lístky a přidáme do omáčky.

Uvaříme těstoviny podle návodu na obalu a scedíme (trochu vody uchováme). Těstoviny promícháme s omáčkou a troškou zbylé vody, případně ještě dochutíme solí a pepřem. Hotové těstoviny s omáčkou rozdělíme na talíře, ozdobíme zbylými bazalkovými lístky a nastrouhaným sýrem, můžeme ještě lehce pokapat olivovým olejem.

JItka Tomešová - Nutriční terapeutka z Poradenského centra Výživa dětí, www.vyzivadeti.cz