Téma obětí násilí, ke kterému dochází v rodinách, otevřela tento týden v EP europoslankyně Dita Charanzová (ANO). Právě ona se pak zavázala, že poskytne Nadaci Terezy Maxové v úvodu zmíněný dar. O tom, jak velký bude, se rozhodne ve čtvrtek odpoledne.

Pleny, hračky, léky

Maminky s dětmi, které naléhavě hledají útočiště, utíkají většinou velmi narychlo. V jejich igelitkách proto obvykle nechybí pár kousků oblečení, knížka pohádek, léky, pleny, hračky...

Azylové domy jim poskytnou – maximálně na rok – přechodné bydliště. Podle statistické ročenky ministerstva práce a sociálních věcí je v Česku podobných zařízení přes dvě stě. V roce 2016 v nich vyhledalo pomoc 1691 žen a 1777 dětí. Přičemž těch skutečně utajených úkrytů před agresory funguje jen pět, a to v Praze a Brně, nabízejí pouze 90 míst.

Tereza Maxová, patronka nadace Terezy Maxové dětem mluví v Bruselu při otevření výstavy snímků Tomáše Třeštíka

Tereza Maxová, patronka nadace Terezy Maxové dětem, mluví v Bruselu při otevření výstavy snímků Tomáše Třeštík.

FOTO: Javier Bernal Revert

„Bohužel statistiky stále upozorňují na vzrůstající případy domácího násilí a my v rámci podpory často vnímáme limitované kapacity dostupných odborných služeb,“ uvedla k číslům Tereza Maxová.

Její nadace pomáhá podobně zasaženým ženám od roku 2013, kdy rozjela projekt Made by zaměřující se právě na podobně znevýhodněné matky. Když k nim do azylových domů před časem vzala fotografa Tomáše Třeštíka, vznikla ojedinělá série snímků z věcí, které si vzaly při svých útěcích.

Eva (35) je v azylovém domě 4 měsíce. Expartner si na ni vzal několik půjček, jež nebyla schopná splácet, nemohla platit nájem. Po hádce s ním se ocitla i se synem (2) na ulici. Pokouší se ušetřit na kauci na byt, na život jí každý měsíc zbývá 2000 korun.

Eva (35) je v azylovém domě 4 měsíce. Expartner si na ni vzal několik půjček, jež nebyla schopná splácet a nemohla ani platit nájem. Po hádce s ním se ocitla i se synem (2) na ulici. Pokouší se ušetřit na kauci na byt, na život jí každý měsíc zbývá 2000 korun.

FOTO: Tomáš Třeštík pro Nadaci Terezy Maxové

„Napadlo mě zkusit spojit vizuálně čistou estetiku produktové fotografie s temnými příběhy, které se za tou hromádkou nezbytností položených na papíře skrývají. Překvapilo mě, jak statečné a skromné ty ženy jsou a jak málo si stěžují. Jak málo člověk potřebuje k životu, když jde fakt do tuhého,“ komentoval projekt Třeštík.

Data jsou, ochota je vnímat ne

Europoslankyně Charanzová upozornila, že vnímání problému dopovází nejen v EU, ale i v Česku řada stereotypů. Přitom problém je velmi závažný.

Lenka se narodila do rodiny alkoholika. Vyučila se kadeřnicí, brzy otěhotněla, vdala se. Manžel krátce poté zemřel. Po čase se opět zamilovala. Muž na ni ale velmi žárlil, jeho agresivita rostla. Odešla od něj po letech. V azylovém domě žije se 2 syny.

Lenka se narodila do rodiny alkoholika. Vyučila se kadeřnicí, brzy otěhotněla, vdala se. Manžel krátce poté zemřel. Po čase se opět zamilovala. Muž na ni ale velmi žárlil, jeho agresivita rostla. Odešla od něj po letech. V azylovém domě žije se 2 syny.

FOTO: Tomáš Třeštík pro Nadaci Terezy Maxové

„Každá třetí žena v EU zažila v dospělém věku nějakou formu násilí, sexuálního či fyzického. Je to problém, který ovlivňuje nejen jejich životy, ale i životy jejich dětí, rodin. Jen zlomek obětí domácího násilí se odhodlá věc oznámit, zde máme velký dluh v osvětě. Jsem ráda, že se mi povedlo toto téma na pár dní přenést do Evropského parlamentu, a to nejen výstavou velmi sugestivních fotek. Důležité pro mne bylo, že jsme o problému násilí na ženách, i v kontextu Istanbulské dohody a Česka, hovořili u kulatého stolu s odborníky,“ uvedla.

Výstavu v EP prosadila europoslankyně Dita Charanzová (ANO), na snímku je s ní fotograf Tomáš Třeštík a Tereza Maxová. Společně expozici upozorňující na násilí na ženách otevřeli v Bruselu poslední listopadové úterý.

Výstavu v EP prosadila europoslankyně Dita Charanzová (ANO), na snímku je s ní fotograf Tomáš Třeštík a Tereza Maxová. Společně expozici upozorňující na násilí na ženách otevřeli v Bruselu poslední listopadové úterý.

FOTO: Javier Bernal Revert

Podotkla, že ČR úmluvu podepsala v roce 2016, nicméně k její ratifikaci zatím nedošlo a diskusi o ní provází řada mýtů. V EU je podobná situace ještě v Litvě, na Slovensku, v Bulharsku a v Maďarsku.

„Násilí na ženách stojí unijní státy ročně 260 mld. eur (kolem 6,8 bilionu Kč). My ta data máme, zahrnují například výdaje na léčení obětí. Politici velmi rádi operují s čísly, já vážně nechápu, proč právě tahle ve společnosti nerezonují,“ řekla k problematice Monika Ladmanová pracující pro komisařku pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Evu Jourovou (ANO).