Jak těch deset let uběhlo?

Opravdu to uběhlo. Život letí strašným tempem dopředu, je hektický. Člověk musí zvládat každodenní starosti a utrhávat si kousky štěstí. Z miminka, které mám s Jirkou, je už desetiletý kluk.

Tehdy jste se třemi syny zůstala na všechno sama. Jak jste to zvládla?

Nejdříve přijela z Chebu maminka, aby mi pomohla, ale hroutila se. Nakonec jsem já uklidňovala všechny kolem. Jsem typ, který si chce zalézt a v klidu si řešit věci sama. Řídím se podle své intuice. Neposlouchám názory jiných. Zažívala jsem hrozné dny, ale mám tři syny. Moje kamarádka Hanka Sorrosová mě povzbuzovala - Hele, tam nahoře neobdarují ženu jen tak třemi syny, ty jsi silná osobnost, a tak to takhle máš.

Pravda je, že mě děti zachránily, jinak bych možná někde pila nebo fetovala. Dominikovi byly čtyři měsíce, po třech hodinách jsem mu musela dávat mléko, prostě jsem to přežila.

Věděla jste o problémech svého muže?

Ne, ovšem začínala jsem něco tušit. Nikdy mi ale nic neřekl. Myslela jsem si, že mám doma toho nejlepšího chlapa, který stojí pevnýma nohama na zemi a umí se postarat o rodinu. Jenže ono to tak, bohužel, nebylo.

V září uspořádala v pražském baru Metropolitan křest CD Nos mě na rukou.

V září uspořádala v pražském baru Metropolitan křest CD Nos mě na rukou.

FOTO: Martina Kůstková

Nechat ženu se třemi dětmi a dobrovolně odejít je hodně zvláštní.

Já jsem ale později pochopila, proč si vzal život. Dostala jsem se do podobné situace dvakrát. Byla jsem zoufalá, nemohla jsem dál a chtěla jsem mít už klid a z tohoto světa vypadnout. Jenže nakonec ve mně zvítězilo mateřství. Nemohla jsem to udělat.

Pomohl vám otec vašich starších synů Otty a Filipa?

To je nejlepší chlap, kterého jsem kdy poznala. Postaral se, trávil s námi Vánoce, i s mým přítelem Mirkem. Odpustil mi, když Jirka umřel.

Proč jste od něj odešla?

Protože jsem se zamilovala do Jiřího. Ale řekla jsem mu to na férovku, všechno jsem mu nechala a šla jsem. Synové se s ním stále stýkají, fungujeme jako rodina. Jmenuje se také Otto, je to muzikant a skvělý pianista. Hodně jsem ho milovala, a proto jsem chtěla, aby se první syn jmenoval po něm. Byli jsme manželé asi šest let, Otto je o 23 let starší.

Ale… tak vy jste na starší pány! I Jiřímu Brabcovi bylo o 30 let víc než vám.

Teď už ne. Mě předtím ovlivnilo to, že se naši rozvedli, když jsem chodila do první třídy. Toužila jsem po tátovi. Jsem čítankový příklad, jak to potom ve vztazích chodí. Teď už mám vše v sobě vyřešené a můj současný přítel Mirek je vrstevník. Myslím si, že lidé by měli zestárnout spolu.

Na svatbu s Mirkem nepomýšlíte?

On si mě stejně nechce vzít. Má z prvního manželství dvě děti, a dokonce už i vnuka. Takhle nám to vyhovuje.

Právě se narodil Dominik, jeho otci Jiřímu Brabcovi však zbývaly jen čtyři měsíce života.

Právě se narodil Dominik, jeho otci Jiřímu Brabcovi však zbývaly jen čtyři měsíce života.

FOTO: Michaela Feuereislová

Máte něco společného se zpěvákem Petrem Rezkem?

Nic, i když si lidé myslí, že jsem jeho dcera. To jméno mám po svém prvním manželovi Janu Rezkovi, kterého jsem si vzala v osmnácti letech. Jemu bylo čtyřiadvacet. Scházíme se i dnes, jeho rodina mě má ráda a občas za ním zajedu na chalupu. Také Honza zajde k nám domů a kluci vědí, že byl mým prvním manželem. Po roce jsme se rozvedli a já odjela do zahraničí zpívat.

Četla jsem, že chystáte na památku Jiřího Brabce vzpomínkový projekt.

Ano, chtěla bych nazpívat Jiřího písně.

Kdo bude zpívat mužské party?

Můj syn Otto - má krásný hlas. Odmítl jít na vysokou školu, a tak teď prodává v hračkářství. Ale píše texty a natáčí písničky. Chceme spolu nazpívat duet.

Co dělá druhý syn Filip?

Filip točí reklamy, dělá beatbox a jezdí na festivaly. Rytmus o něm řekl, že je ve svém oboru nejlepší v Česku i na Slovensku. Utekl rok před maturitou z hotelovky a teď jde do druhého ročníku na konzervatoři, kde studuje herectví. A Dominik chodí do školy a hezky hraje na piano. Je kopií Jirky.

K čemu je vedete?

Klukům říkám, aby se chovali tak, abych se za ně nemusela stydět. Aby se před nikým neponižovali a nad nikoho se nevyvyšovali. Měli by v životě dělat to, co je baví, a chtěla bych, aby se dokázali postarat o svoji rodinu. Odplácejí mi tím, že mě podporují. Máme se rádi.

Desetiletý Dominik se podobá svému otci.

Desetiletý Dominik se podobá svému otci.

FOTO: Michaela Feuereislová

Jak jste se vůbec dostala ke country hudbě?

Objevil mě Jiří Hošek ze skupiny Newyjou, s nimiž jsem se poprvé dostala do natáčecího studia. Stala jsem se jejich sólistkou, jezdili jsme po republice i ven a měli jsme vždycky nabito.

Vyrůstala jste v Chebu. Co vás v mládí bavilo nejvíc?

Odmalička zpívání.

Kde se ve vás vzalo hudební nadání?

Rodiče z maminčiny strany byli Slováci a krásně zpívali, maminka také. Ve čtrnácti jsem šla do Prahy na potravinářskou školu. Bylo mi jedno, co studuji, hlavně že jsem byla v Praze. Pak jsem dělala dálkově hotelovku a nakonec Ježkárnu (konzervatoř Jaroslava Ježka - pozn. red.). Tu jsem nedokončila, nebavilo mě to.

Profesionálně jste začala zpívat ve dvaceti letech.

To už bylo s Newyjákama. Předtím jsem vystupovala na zábavách a rok jsem měla angažmá v Německu. To byla velká zkušenost.

Kdy jste se seznámila s Jiřím Brabcem?

Když Newyjáci slavili dvacet let založení skupiny. Kapelník a známý violoncellista Jiří Hošek velmi obdivoval Jiřího Brabce jako muzikanta a pianistu. Vždycky jsem mu říkala - Aby ses z toho Brabce nepicnul! Mně byl tak nesympatický! On mi totiž tenkrát natočil klip a urazil se, že jsem ho nepozdravila. Ale ženskou má přece zdravit první chlap!

Na slavnostní koncert Jirka Hošek pozval i Brabce. No a na zkoušce před koncertem stojím u mikrofonu a najednou cítím mrazení v zádech. Otočím se a tam Brabec: červené sáčko, černý rolák, úsměv. Nevím, co mě to napadlo, ale usmála jsem se taky a nahlas pronesla - Dobrý den! Celý se rozzářil a přeskočila jiskra. Natočila jsem své debutové CD Borůvková, které Jirka produkoval.

Nejstarší syn Otto Solčány se vydal v máminých stopách. Chtějí nazpívat duet.

Nejstarší syn Otto Solčány se vydal v máminých stopách. Chtějí nazpívat duet.

FOTO: Martina Kůstková

V jednatřiceti letech jste přestoupila do Country Beatu Jiřího Brabce. Měla jste už dva syny. Jak jste to stíhala?

Pomáhal mi otec kluků nebo rodiče, často i Jiří. A měli jsme paní na hlídání.

A za dva roky jste se za Jiřího provdala.

Jirka mě třikrát žádal o ruku, nechtěla jsem si ho vzít - mně to vyhovovalo, jak to bylo. Ale stejně jsme byli pořád spolu, a tak jsem nakonec souhlasila. O jeho problémech s penězi jsem vůbec nevěděla. O financích se se mnou nebavil. Říkal jen, ať se nebojím, že se o nás postará.

Kde se tak zadlužil?

Jirka si už hodně půjčoval v předchozím manželství. Vzali jim dokonce v exekuci dům a přišel o auto. Zřejmě neuhlídali nějaké splátky.

Když se zřeknete dědictví, odpadnou vám i dluhy po pozůstalém. To jste udělala?

Právník mi řekl, abych se dědictví nevzdávala, že stačí, když zaplatím jeho dluhy do výše svého majetku. Já jsem žádný neměla, jenže jsem chtěla čistý stůl, a tak jsem dědictví odmítla a začala od začátku.

I vaše třetí manželství vydrželo jen rok. Byl to šťastný rok?

(dlouho mlčí) Jo, byl, čekala jsem malého, Jirka se o nás dojemně staral. Těhotenství jsem proležela. Se všemi syny jsem skončila v nemocnici a vždycky jsem se bála, že porod nepřežiju.

Takhle to prožívala i Karla Mráčková, která má také tři děti.

Vidíte, Karla bydlela vedle nás na Letné a po smrti Jirky za mnou přišla a přinesla mi pleny pro Dominika a jídlo pro kluky. Já nemohla nic. Naši synové chodili do stejné školy v Korunovační ulici, a tak jsme se znali. Karla je zlatá.

Šárka Rezková

Šárka Rezková

FOTO: Michaela Feuereislová

Pomohlo vám, když jste v roce 2005 napsala knihu? Ulevilo se vám?

Ano, všechno jsem hodila na papír. Knihu jsem napsala naivně, ale pravdivě. Dokonce jsem na konci napsala Jirkovi dopis. Chtěla jsem hlavně lidem Jirku přiblížit jako bezvadného pána, se kterým jsem si dost užila. Ani já nejsem světice.

Kdepak je vaše slabost?

Když se zamiluji, bezmezně chlapovi věřím. Tedy věřila jsem, teď už ne. Dostala jsem od Jirky takovou lekci, že už se k ničemu a k nikomu nebudu upínat.

Bylo těžké najít nového partnera?

Mirek mi přišel do cesty sám. Známe se už deset let. Seznámil mě s ním Jirka Vondráček. Dlouho jsme si vykali. Pomáhal mi s pohřbem, staral se o Dominika - byl úžasný. Spolu jsme asi osm let.

Provozujete spolu cukrárnu, že?

Už ne, neměla jsem na ni dost času a nepohodli jsme se s majitelem domu. Ale vždycky jsem si přála mít cukrárnu. Myslela jsem si, jaká je to romantika.

To je taková móda - cukrárnu má Aňa Geislerová, Kristýna Boková, měla i Iveta Bartošová.

Iveta tomu propůjčila jenom jméno, já jsem tam dělala i fyzicky. Aranžovala jsem výlohu, čistila záchody, učila jsem se ovládat kasu, balila jsem zákusky, nabízeli jsme jich až sedmdesát druhů. Romantika to rozhodně nebyla.

V současné době vystupujete se dvěma kapelami…

Moje kapela se jmenuje Paul Mc Country Band. To vymyslel Roman Masha Šándor, skvělý muzikant, skladatel a zpěvák. Říkám mu vedoucí zájezdu, protože je tahounem kapely. A od Fešáků jsem teď dostala nabídku na vánoční turné. Přijala jsem ji, protože Fešáci hrají krásnou americkou country muziku - to není žádná fidlárna u ohýnku. Kdysi jsem s nimi hostovala, ale to už je strašně dávno.

Jak zpívá Hana Hegerová - Co bude dál?

To vám řeknu. Přeseknu starou etapu a teď už to bude jenom krásné. To špatné jsem si už snad vybrala. Budu zpívat dál a na podzim natočím nový klip. Hlavně nechci nic vlastnit. Chci být svobodná.