Mezi nejrizikovější skupiny obyvatel patří malé děti – ty jsou většinou díky nevyzrálosti imunitního systému více náchylné k nachlazení než dospělí. Děti školního věku, které jsou neustále v kolektivu, také často onemocní. Podobně je tomu u starších lidí, kde je oslabení imunity způsobeno pokročilým věkem. Ohroženy jsou ale svým způsobem všechny věkové kategorie – málokomu se totiž v běžném životě podaří vyhnout pohybu v uzavřených prostorách s větším počtem lidí. Právě takové prostředí je totiž k šíření kapénkových infekcí přímo ideální.

Lidé, kteří pracují v kolektivních zařízeních, např. na úřadech, ve školách, nebo v pověstných openspace prostorách, jsou intenzivním atakům virů a bakterií vystaveni skoro denně. Stačí jeden nemocný kolega, který kýchá a smrká „na celé kolo,“a vaše tělo má na několik dnů v rámci boje s bacily o zábavu postaráno. Obdobnému riziku se vystavujete v pozici cestujícího městské hromadné dopravy – kýchnutí nakaženého jedince bez problémů nakazí deset dalších, kteří se vyskytují v jeho bezprostřední blízkosti.

Záruky nejsou

Metod určených k boji proti zákeřným virům je nepřeberné množství. Kromě klasických lékárenských preparátů a preventivního očkování můžete sáhnout po přírodních medikamentech, jako je přírodně antibiotický česnek, imunitu posilující echinacea nebo sklenice vody s notnou dávkou čerstvé citronové šťávy. Doporučuje se také pravidelná strava, dostatek tekutin, omezení cigaret a alkoholu, dostatek spánku a pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu.

Většina lékařů se ale shoduje na tom, že ani tento komplexní přístup vám ochranu před nachlazením stoprocentně nezaručí. Docent Evžen Hrnčíř, přednosta Kliniky pracovního lékařství v Nemocnici Královské Vinohrady, doporučuje například očkování proti chřipce, které se zde provádí. Dalším účinným způsobem ochrany  je podle něj rouška přes obličej. Tu by měli nosit především ti, kteří se právě se symptomy nachlazení nebo viróz potýkají. V Česku  tento způsob prevence svoji cílovou skupinu uživatelů zatím nenašel. Jinak je tomu například v Japonsku, kde je nošení roušky na veřejnosti naprosto běžnou záležitostí a v poslední době dokonce vyhledávaným módním doplňkem.

Japonsko je zemí roušek

V Japonsku se ročně vyrobí 196 milionů různě specializovaných roušek na obličej: proti virům, bakteriím a pylům, proti průmyslovému znečištění a suchému vzduchu v letadle, i proti chladu nebo s vrstvou proti stírání rtěnky. Na trhu jsou tu také roušky s módními logy a obrázky komiksových postaviček - ty jsou v současnosti velmi populární mezi mladými lidmi.  Populární je dokonce i chladící maska: dává se přes normální roušku, zapojí se do USB portu k počítači, čímž se nastartují vrtulky a dolní dvě třetiny nositelova obličeje se takto ovívají.

Stoprocentní ochranu před chřipkovými viry údajně zajistí také sofistikovanější respirátory s filtry nebo dokonce i obyčejné, podomácku ušité roušky z husté látky. Na internetu existují návody, jak si doma masku ušít: tato varianta umožní pojednat alespoň spodní dvě třetiny svého obličeje podle vlastních představ.

České lékárny nabízejí „jen“ obyčejné masky - bílé nebo bleděmodré roušky z netkané textilie, i ty ale navzdory neatraktivnímu designu mohou v boji s podzimními neduhy výrazně pomoci.