Hlavní obsah

Jižní Afrika míří k vyvlastňování půdy bez náhrad. Většinou ji vlastní bílá menšina

– Johannesburg

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa potvrdil, že plánuje prosadit dodatek k ústavě, který by umožňoval vyvlastňovat půdu bez kompenzací majitelům. Většinu půdy doposud vlastní bíla menšina a panují obavy, že se vyvlastňování může zvrhnout k bezostyšnému zabírání půdy, které zažilo sousední Zimbabwe, což přispělo ke zhroucení tamního zemědělství.

Foto: Themba Hadebe, ČTK/AP

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa

Článek

Ramaphosa v úterý v televizi SABC prohlásil, že vládnoucí Africký národní kongres (ANC) „finalizuje v parlamentním procesu plánovaný dodatek, který určí jasně, za jakých podmínek je možné kterou půdu vyvlastňovat bez náhrad.“ Zmínil, že reforma má „kritický význam“ pro hospodářství, a dodal, že vyvlastňování bez náhrad je „ve veřejném zájmu“.

Záměrem je podle prezidenta podpořit rozvoj ekonomiky, zvětšit zemědělskou produkci a zajistit potravinovou bezpečnost: „Transformace je spravedlivou realitou.“ K urychlení zemědělské reformy, která má pomoci vyřešit problém vysoké nezaměstnanosti, ANC iniciuje programy podpory farmářům v chudých oblastech ještě před příchodem dešťů.

Ramaphosa zdůraznil, že jde o uplatnění rezoluce ANC o pozemkové reformě a že vše proběhne v rámci konstituční demokracie.

Odškodnění na libovůli úřadů

V posledních měsících vzrůstala v Jižní Africe nespokojenost černošských obyvatel, že pozemková reforma postupuje pomalu. Mají pocit, že půda je rozdělena nerovnoměrně, protože několik tisíc bílých farmářů vlastní nejúrodnější půdu. Přibývalo také útoků na bílé farmáře a protesty, při nichž se obsazovala ladem ležící půda.

Zákon o vyvlastňování byl schválen už v květnu 2016. Umožňuje vyvlastňovat půdu ve „veřejném zájmu“ a platit vlastníkům jen tolik, kolik rozhodne vládní úředník.

Afrika patří černým. Potřebujeme vrátit naši zem a vezme si ji silou
demonstrantka

Prezident Ramaphosa pravil, že nerovnoměrnost ve vlastnictví půdy je „prvotní hřích“ v zemi. V roce 1913 byl totiž schválen zákon, který neumožňoval černochům kupovat nebo si pronajímat půdu. Od pádu apartheidu v roce 1994 ale bylo předáno černošským zemědělcům jen deset procent půdy bílých vlastníků, což je méně, než vláda slibovala. Kabinet ANC tehdy oznámil, že chce vrátit 30 procent země původním majitelům do roku 2014. To se ale nestalo.

V posledních letech přibylo útoků na bílé farmáře. Mnozí byli i zavražděni. Počet zabitých bělošských farmářů tak výrazně stoupá, je nejvyšší od let 2010 až 2012. [celá zpráva]

V květnu se v JAR konaly i demonstrace. U Johannesburgu skupina lidí obsadila ladem ležící pole blízko nově stavěných domků. Padala tam i silná slova, jedna demonstrantek pravila: „Afrika patří černým. Potřebujeme vrátit naši zem a vezmeme si ji silou.”

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám