Hlavní obsah
Noluthando Mswanová si vykolíkovává ladem ležící půdu v Olievenhoutboschu u Centurionu. Foto: Siphiwe Sibeko, Reuters

V JAR prudce rostou útoky na bělošské farmáře, Austrálie zvažuje humanitární víza

V mezinárodní skandál přerostly tento týden útoky na bělošské farmáře v Jižní Africe, kteří se navíc začali po nástupu nového prezidenta Cyrila Ramaphosy obávat, že jim bude vyvlastněna půda. Australský ministr vnitra Patere Dutton proto tento týden oznámil, že perzekvovaní farmáři potřebují pomoc a zkoumá, zda by mohli dostat víza z humanitárních důvodů. Čelí za to kritice.

Noluthando Mswanová si vykolíkovává ladem ležící půdu v Olievenhoutboschu u Centurionu. Foto: Siphiwe Sibeko, Reuters
V JAR prudce rostou útoky na bělošské farmáře, Austrálie zvažuje humanitární víza

Dutton prohlásil, že bělošští farmáři v Jižní Africe potřebují pomoc „civilizované země, jako je naše“. „Když se podíváte na záběry a čtete jejich příběhy nebo slyšíte jejich výpovědi, čelí hrozným okolnostem,“ uvedl podle BBC.

Jihoafrické ministerstvo zareagovala velmi podrážděně a řeklo, že „lituje, že australská vláda se rozhodla nepoužít dostupné diplomatické kanály“.

Počet zabitých bělošských farmářů v posledních letech výrazně stoupá, je nejvyšší od let 2010 až 2012. Transvaalská zemědělská unie uvádí 64 zavražděných v roce 2015, 71 v roce 2016 a 68 za prvních devět měsíců loňského roku. Čísla se téměř shodují s policejními statistikami.

Sami farmáři a aktivisté, kteří je hájí, uvádějí, že každý týden je zabit nejméně jeden, což uvedla i australská SkyNews. Terčem útoku jich loni bylo na 400. Nikde však nejsou čísla, zda je počet bělošských zavražděních farmářů procentuálně vyšší než černošských.

Jihoafričané si vykolíkovavají ladem ležící půdu v Olievenhoutboschu u Centurion

Foto: Siphiwe Sibeko, Reuters

Podle jihoafrické policie má většina útočníků čistě loupežné motivy, ale Institut pro rasové vztahy varoval, že součástí těchto útoků může být i rasový motiv.

Násilí se vyhrotilo letos, když byl zvolen novým prezidentem Cyril Ramaphosa. Parlament na konci února probíral otázku vyvlastnění půdy bělošských farmářů. V Jižní Africe je 75 procent zemědělské půdy stále v jejich rukou, i když tvoří jen deset procent populace. S nápadem na vyvlastnění půdy přišla radikální ultralevicová strana Bojovníci za ekonomickou svobodu (EFF), která se odštěpila od Afrického národního kongresu.

Není jasné, zda parlament o tomto návrhu hlasoval, uvedla BBC. Pokud by se v tomto směru měla změnit ústava, bylo by potřeba, aby hlasovali dvě třetiny poslanců. Ve středu však Ramaphosa v parlamentu prohlásil, že se nebude žádná půda zabírat: „Neumožníme zábory země. Neumožníme invazi na pozemky, protože je to nezákonné, porušuje to práva jiných jihoafrických občanů.“

Dítě sleduje, jak si Afričanka zabírá půdu v Olievenhoutboschu.

Foto: Siphiwe Sibeko, Reuters

Vyjádření australského ministra vyvolalo otázky, zda nebylo rasistické, protože Austrálie je velmi přísná v udělování víz z humanitárních důvodů a čelí kritice kvůli tomu, že na své území nepouští migranty. Ministr totiž prohlásil: „Chceme lidi, kteří sem chtějí přijít, ctít naše zákony, integrovat se do naší společnosti a tvrdě pracovat, ne žít z bohatství. A já si myslím, že tito lidé potřebují zvláštní pozornost a my jim ji poskytneme.“

Jeho vyjádření vyvolalo pobouření. Kritici v tomto duchu poukazují na případ z Kanady, která v roce 2017 odmítla udělit azyl bělošské jihoafrické rodině jen na základě jejího tvrzení, že je v majoritně černošské společnosti perzekvovaná.

Situaci v zemi navíc komplikuje dlouhodobé sucho u Kapského města.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků