Hlavní obsah

Česko láká cizince z Evropské unie, mezi nováčky je na špici

Právo, mcm

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Mezi novými členskými státy, které vstoupily do Evropské unie od roku 2004, je Česko největším lákadlem pro občany z jiných částí EU. Ukazuje to výtah z ročenky Eurostatu, zveřejněný na webové stránce statistického úřadu Unie.

Lidé na Staroměstském náměstí v Praze

Článek

V Česku se totiž usadilo více než 150 tisíc lidí ze Slovenska, Polska, Německa, Rakouska a dalších zemí osmadvacítky. Až s velkým odstupem za Českem následuje Kypr, kde se jich usadilo 108 tisíc.

Vzhledem k nižšímu počtu obyvatel má ale Kypr náskok v procentech lidí, kteří přišli na tento středomořský ostrov – 108 tisíc unijních občanů tam totiž představuje osminu obyvatelstva, zatímco 150 tisíc lidí z jiných koutů Unie tvoří v Česku jen jednu sedmdesátinu obyvatel.

Zájem i ze zbytku světa

Mezi postkomunistickými zeměmi v EU je Česko největším lákadlem i pro lidi ze zbytku světa. Tuto skutečnost ovšem zakrývají údaje pro pobaltské státy.

Například Lotyšsko vykazuje mezi obyvateli 326 tisíc přistěhovalců ze zemí mimo EU, zatímco Česko necelých 272 tisíc. Jenže v Lotyšsku tvoří velkou většinu těchto „imigrantů“ příslušníci ruské menšiny, kteří se tam usadili už dávno před pádem Sovětského svazu a měli občanství, leč po osamostatnění z různých důvodů nezískali občanství nového státu.

Také přistěhovalectví do Estonska na první pohled drtivě přesahuje úroveň Česka – zatímco u nás tvoří lidé ze zemí mimo Unii jen 2,6 procenta obyvatelstva, v nejsevernější pobaltské zemi je to 14,6 procenta. Estonsko je ale druhou pobaltskou zemí, kde se od roku 1940, a zejména po roce 1945 masově usazovali lidé z jiných částí bývalého SSSR.

Údaje o přistěhovalectví ukazují, že Česko se dramaticky liší od ostatních států, které se k Unii připojily od roku 2004. Z nich totiž lidé spíše odcházeli, jak připomíná masová migrace Poláků do Británie nebo nynější stěhování Rumunů do celé EU.

Hlavní magnety jsou SRN a Španělsko

V rámci Unie však údaje pro Česko, Kypr či Lotyšsko představují malá čísla. Absolutně největšími magnety pro unijní i mimounijní cizince je totiž Německo a Španělsko. V těchto dvou zemích žije 7,4 miliónu a 5,6 miliónu cizinců.

Vzhledem k rozdílnému počtu obyvatelstva však cizinci tvoří v Německu „jen“ devět procent obyvatelstva, zatímco ve Španělsku více než dvanáct procent. Pro srovnání – přistěhovalci z Unie i mimo ni tvoří jen čtyři procenta obyvatel Česka.

Až po Německu a Španělsku jsou největšími lákadly pro cizince Itálie, Británie a Francie. V těchto pěti zemích žijí tři čtvrtiny z 34,3 miliónu přistěhovalců, kteří tvoří celkově 6,8 procenta obyvatel EU.

Jiný primát drží Lucembursko. Tam sice žije jen o něco málo více lidí než v samotném Brně, cizinci tam však tvoří téměř polovinu usedlíků (44 procent). Z velké části jde o občany jiných zemí EU – zejména o Portugalce. Až za Lucemburskem následuje Kypr, kde cizinci z EU i odjinud tvoří celkem pětinu lidí. Za ně pak Eurostat zařazuje sporné Lotyšsko a Estonsko.

Přistěhovalci v unijních zemích (v tis., v závorce procentuální podíl na obyvatelstvu)
Cizinci celkemCizinci z EUCizinci mimo EU
EU 2834 323 (6,8)13 613 (2,7)20 710 (4,1)
Česko423 (4,0)151 (1,4)272 (2,6)
Slovensko71 (1,3)54,0 (1,0)16,7 (0,3)
Německo7 410 (9,1)2 745 (3,4)4 665 (5,7)
Polsko57,5 (0,1)18 (0,0)39,0 (0,1)
Kypr172 (20)108 (12,6)64,1 (7,4)
Lotyšsko333 (16,3)6,7 (0,3)326,2 (16,0)

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám