Lovu velryb se zúčastní pět lodí patřících společnostem, které dosud provozovaly lov velryb pro výzkum, což byl podle kritiků jen pláštík pro velrybářství. Každá pak bude lovit až do konce srpna samostatně vorvaňovce rodu Berardius a pak společně plejváky malé.

Lovit budou jen v japonských výsostných vodách podél pobřeží a v japonské výlučné ekonomické zóně. Lov by měl podle Tokia probíhat v souladu s mezinárodním právem a řídit se limity, které stanovila komise. Obnovení lovu však může mít podle IWC negativní dopad na populace místních druhů, zejména na nejčastěji loveného plejtváka malého.

Po obnovení komerčního lovu Japonci mají v úmyslu skončit s vědeckým výlovem v Severním ledovém oceánu. Velrybářské flotily byly často terčem protestů zejména z organizace Sea Shepherd.

Japonsko kontra IWC

Japonsko zastavilo komerční lov v reakci na moratorium lovu ze strany IWC, které bylo zavedeno kvůli zmenšujícím se populacím velryb. Země ale pokračovala v takzvaném lovu pro vědecké účely. Maso z takto ulovených velryb si našlo cestu do japonských obchodů, za což jiné země Tokio kritizovaly.

Japonsko IWC dlouhodobě kritizuje. Podle něj mělo být moratorium pouze dočasným opatřením a komise upustila od svého původního cíle kontroly udržitelnosti lovu a stala se z ní protivelrybářská organizace. Proto z ní loni vystoupilo.

Lov velryb a konzumace jejich masa je součástí japonských kulturních tradic, většina Japonců ale maso velryb nejí.

Kytovce loví pro maso také domorodé kmeny na ruské Čukotce nebo v Kanadě. Omezený komerční lov provozuje Norsko. Velrybáři mohou ročně vylovit kolem tisícovky velryb z populace plejtváků malých v Atlantském oceánu.

Obnovení lovu ze strany Japonců je chápáno jako nebezpečné, protože panují obavy, že by mohlo padnout moratorium na lov velryb.