V předběžném rozhodnutí se uvádí, že Washington musí odstranit jakékoli překážky plynoucí ze znovuzavedení amerických sankcí, které brání vyvážet do Íránu „léky a lékařská zařízení, jídlo a zemědělské komodity a náhradní díly a vybavení potřebné pro zajištění bezpečnosti civilního letectví”.

Rozhodnutí soudu je právně závazné. Otázkou ovšem je, zda se tím bude Bílý dům řídit. Agentura AP napsala, že Spojené státy zřejmě zpochybní jurisdikci ICJ a zopakují, že soud by neměl mluvit do záležitostí národní bezpečnosti.

Írán se na Mezinárodní soudní dvůr obrátil v červenci s odůvodněním, že USA rozhodnutím obnovit sankce porušily mezinárodní závazky, zejména íránsko-americkou smlouvu o přátelství z roku 1955. Pakt obě země přitom uzavřely dlouho před íránskou islámskou revolucí, která zpřetrhala jejich vazby. USA a Írán neudržují diplomatické vztahy od roku 1980, přesto se Teherán dovolává platnosti smlouvy o přátelství obou států.

Trumpova kritika

Americký prezident Donald Trump obnovil protiíránské sankce v souvislosti s vypovězením jaderné smlouvy s Teheránem z roku 2015. Íránci se v dohodě zavázali omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí. Dokument tehdy podepsaly kromě USA, také Francie, Velká Británie, Německo, Čína, RuskoEU. Díky dohodě se zahraničním firmám otevřel přístup na íránský trh.

Trump po svém zvolení ale dokument kritizoval s tím, že do něj není zahrnut íránský balistický program, ani role Íránu v konfliktech v Sýrii či v Jemenu. Letos proto Spojené státy od dohody odstoupily a zavedly proti Teheránu nové sankce.

Sankce mají podle Trumpa zajistit „maximální hospodářský tlak“ na teheránský režim. První vlna vstoupila v platnost na počátku srpna a zaměřila se především na automobilový průmysl a obchody se zlatem a dalšími kovy.

Větší dopad na íránskou ekonomiku by měla mít druhá vlna sankcí, která se plánuje na listopad a cílí na ropný a bankovní sektor.

K odstoupení se ale kriticky vyjádřili její další signatáři a EU usiluje o to, aby mohla zachovat obchod s Íránem. Jejich snahu chválil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Evropa podle něj pro zachování mezinárodní jaderné dohody s Íránem po odstoupení Spojených států udělala víc, než kdokoliv čekal. Zda to dohodu zachrání, ukáže podle něj čas. „Budeme proto trpěliví, ale nikoli donekonečna,” řekl Zaríf.