Z prohlášení Pentagonu vyplývá, že souhlas s tchajwanskou žádostí se týká náhradních dílů na F-16, transportní letouny C-130 Hercules, lehké stíhačky F-5 Tiger II, tchajwanské cvičné a stíhací stroje IDF (AIDC F-CK-1 Čching-kuo) a také systémů a podsystémů pro další letouny.

Pentagon v prohlášení uvádí, že prodej posílí obranné kapacity Tchaj-wanu a přispěje tím k obraně Spojených států. Dále uvedl, že Tchaj-wan „je nadále důležitou silou pro politickou stabilitu, vojenskou rovnováhu a ekonomický rozvoj v oblasti”.

Podle listu The Financial Times je souhlas s dodávkou náhradních dílů jasným znamením zlepšování vztahů mezi ostrovem a USA, i když obě země nemají diplomatické styky. Expertka na Tchaj-wan Lauern Dickeyová dodala, že poslední smlouva „byla schválena rychleji než ty předchozí”.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen.

FOTO: Jorge Adorno, Reuters

Jde už o druhou schválenou dodávku zbraní za vlády Donalda Trumpa, což podle bezpečnostního analytika Iana Eastona naznačuje, že „prodej amerických zbraní Tchaj-wanu se zase stává normálním”. První smlouva z půlky loňského roku v celkovém objemu 1,42 miliardy dolarů se týkala prodeje 16 antiraket SM-2 s naváděcím systémem, torpéd, raket vzduch-země a raket pro ničení radiolokátorů.  [celá zpráva]

Tchajwanská prezidentská kancelář uvedla, že americká podpora by mohla posílit důvěru Tchaj-wanu, jehož obyvatelé čelí vážným bezpečnostním hrozbám.

Schválení prodeje také potvrzuje zhoršování vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Obě země vedou obchodní válku, Spojené státy rozšiřují seznam čínského zboží, na které uvalily cla. USA se také obávají rostoucí vojenské moci Číny a její snahy ovládnout okolní Jihočínské a Východočínské moře.

Tchaj-wan závisí na americké vojenské pomoci

Tchaj-wan je závislý na americké vojenské technice. Poté, co USA uznaly Čínskou lidovou republiku jako jediného reprezentanta Číny a souhlasí tak, že Tchaj-wan je její součástí, má ostrov stále větší potíže pořizovat si zbraně. Když USA odmítly v osmdesátých letech prodat Tchaj-wanu letadla F-16 a F-20 Tigershark, vyvinuli v zemi vlastní lehký stíhací a cvičný stroj AIDC F-CK-1 Čching-kuo. Vznikl ovšem ve spolupráci s americkou společností General Dynamics, takže připomíná F-16, a hlavně ho pohání americký motor.

Jak ale dodala expertka na Tchaj-wan Dickeyová, aktuální smlouva nepředstavuje „výrazné posílení tchajwanských (obranných) možností”. Naposledy byla nová bojová letadla dodána Tchaj-wanu v letech 1992 až 1999, když prodej 150 strojů F-16 schválil George H. W. Bush. Od té doby byly dodávány jen náhradní díly, transportní a hlídková letadla nebo vrtulníky.

Prodej dalších 66 F-16 za George W. Bushe byl zrušen a za jeho vlády se odstoupilo od praxe každoročního prodeje zbraní k prodeji jednou za několik let. Barack Obama umožnil modernizaci 145 F-16 v roce 2011 a prodloužil program na výcvik jejich pilotů v USA. Za jeho vlády byly také na ostrov dodány antirakety Patriot PAC-3, ovšem dodávky se opakovaně odkládaly a postupně podpora Tchajpeji slábla.

Sporná území v Jihočínském moři

Sporná území v Jihočínském moři

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Posilování vojenských možností Tchaj-wanu tradičně nese s nelibostí Čína, která ostrov považuje za svou vzbouřenou provincii. Peking se proto snaží o mezinárodní politickou izolaci Tchaj-wanu a chce také zamezit jakýmkoli zbrojním transakcím. Tchaj-wan má s Čínou i územní spory mimo jiné o souostroví Senkaku.

Mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang v úterý vyjádřil nespokojenost s rozhodnutím USA a prohlásil, že Čína kvůli tomu předložila Spojeným státům protestní nótu.