Japonský deník napsal, že Spojené státy došly ke stejnému závěru. Upozornil, že Bílý dům ve své nové bezpečnostní strategii zveřejněné tento týden uvedl, že Severní Korea usiluje o „jaderné, chemické a biologické zbraně, které mohou ohrozit americkou půdu“.

Podle zdroje Asahi šimbun podnikají Severokorejci tepelné a tlakové zkoušky, aby si ověřili, zda bakterie antraxu přežijí v teplotách, s jakými se mezikontinentální balistická raketa během letu setkává při návratu do zemské atmosféry.

Nepotvrzené zprávy hovoří o tom, že tyto zkoušky byly úspěšné, poznamenal list.

Američané jsou si hrozby dlouhodobě vědomi. Své vojáky v Jižní Koreji očkují proti neštovicím a sněti slezinné (antrax) a už před šesti lety podnikli s Jihokorejci první společné simulované cvičení pro případ biologického útoku.

Vysoce infekční látka

Severní Korea minulý měsíc zkušebně odpálila svoji nejpokročilejší mezikontinentální balistickou raketu Hwasong-15. KLDR tvrdí, že je s ní schopna zasáhnout celé území USA. Americký ministr obrany James Mattis uvedl, že Severokorejci prokázali, že mohou udeřit „kdekoliv na světě“. Experti se domnívají, že Severokorejci stále ještě nemají plně vyvinuté technologie k tomu, aby hlavice mohla nést jadernou nálož.

Antrax je vysoce infekční a v lidském těle se může rozvinout v plicní, střevní nebo kožní formě. Neléčený plicní antrax končí téměř vždy smrtí.

Antrax jako zbraň
„Antrax jako biologická zbraň je obvykle používán ve formě spor vhodných pro přenos vzdušnou cestou. Do biologických zbraní se používají buďto běžné kmeny nebo i kmeny speciálně vyšlechtěné či geneticky upravené. U druhé skupiny lze očekávat neúčinnost očkování proti běžným kmenům, vážnější průběh onemocnění a zvýšenou odolnost proti antibiotikům obvykle nasazovaným proti antraxu,“ uvádí internetová encyklopedie Wikipedie.
Antrax jako biologickou zbraň použila už japonská armáda při tažení v Číně za druhé světové války. Zbraně na bázi antraxu měly rovněž USA, a to do roku 1972, kdy přistoupily na jejich zákaz.
S antraxem experimentoval i Sovětský svaz v dnešním Jekatěrinburku. V roce 1979 spory unikly, dostaly se do blízkého města a způsobily epidemii. Úřady to nikdy nepřiznaly a tvrdily, že šlo o nákazu ze špatného jídla. Není ani znám přesný počet obětí, pohybuje se v řádu desítek či stovek.
V roce 1995 přiznal Irák, že má k dispozici několik tisíc litrů roztoku s antraxem, USA ale tvrdily, že to mohou být desítky tisíc litrů.