„Vypadá to, že všichni se tam zmocňují ostrovů, a tak bychom měli být na těch, které jsou pořád ještě uprázdněné. Manila si podle prezidentových slov nárokuje „devět nebo deset ostrůvků v oblasti Spratlyho ostrovů“. „Nařídil jsem armádním silám, aby je všechny obsadily. Ať máme alespoň to, co je naše, a jasně ukážeme, že to je naše,“ prohlásil Duterte podle serveru Channelnewsasia.

Filipínský prezident dodal, že v den oslav vyhlášení nezávislosti na Španělsku 12. června zavítá na druhý největší Spratlyho ostrov Thitu (Pag-asa) a vztyčí tam filipínskou vlajku. Agentura Reuters uvedla, že Duterte chce na ostrově nechat postavit vojenskou základnu.

Prezident Duterte se ve středu ve městě Taguig účastnil vojenské přehlídky ke 120. výročí založení filipínské armády.

Prezident Duterte se ve středu ve městě Taguig účastnil vojenské přehlídky ke 120. výročí založení filipínské armády.

FOTO: Romeo Ranoco, Reuters

Verdikt soudu Čína neuznala

Ostrovy v Jihočínském moři představují strategicky důležitou oblast. Oblast, která je podle předpokladů bohatá na suroviny a důležitá pro námořní dopravu i rybolov, je dlouho předmětem sporů mezi Čínou a jejími sousedy. S teritoriálními požadavky Číny mají kromě Filipín problémy i další země regionu - Vietnam, Malajsie, Brunej a Tchaj-wan.

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Konfliktní území zahrnuje řetězec útesů a skalnatých ostrůvků, který je v Číně nazýván Chuang-jen a na Filipínách Scarborough Shoal (Mělčina Scarborough). Jak upozornila ČTK, neobydlený řetězec ostrůvků Scarborough Shoal obsadila Čína po krátkém konfliktu s filipínskými loděmi v roce 2012.

Peking považuje za své téměř celé Jihočínské moře a u útesů v tomto moři buduje umělé ostrovy, na kterých zřizuje letištní dráhy a další zařízení, která mohou sloužit civilním, ale i vojenským účelům. Loni v červenci mezinárodní rozhodčí soud v Haagu odmítl rozsáhlé čínské územní nároky v Jihočínském moři. Peking ale verdikt neuznal.