Článek
Dálněvýchodní okruh zahrnuje mimo jiné i Kamčatský a Chabarovský kraj, ale zároveň i sporné území Kurilských ostrovů, na jejichž část si činí nároky Tokio a kvůli nimž dosud nebyla uzavřena mezi Japonskem a Ruskem mírová smlouva po 2. světové válce.
Poskytnutou půdu je možné využívat „k jakýmkoli legálním účelům“, a protože bude převáděna plně do osobního vlastnictví, lze ji v budoucnu prodávat nebo pronajímat – ale až po uplynutí pětileté lhůty. Ruská vláda oznámila, že podle průzkumů už o nabídku projevilo zájem zhruba 14 procent oslovených lidí. „A když vezmeme v potaz 6,2 miliónu lidí, kteří už na Dálném východě žijí, je to opravdu hodně,“ řekl agentuře Interfax Alexandr Galuška, ministr pro rozvoj Dálného východu.
Moskva se přitom snaží nastartovat ekonomiku na Dálném východě i řadou dalších způsobů, připomněl server The Moscow Times. V Amurské oblasti například vznikl obří kosmodrom Vostočnyj a Galuška loni v Pekingu jednal o přesunu několika čínských továren do této části Ruska.
Obavy z čínských osadníků
K přidělování ladem ležících prostor Rusům je ale ještě další vážný důvod – sílící expanze velice agilních a pilných čínských osadníků, kteří se na ruském Dálném východě stále hojněji usazují a rozšiřují své podnikání.
Možnosti si často rozšiřují manželstvím s Ruskami. Moskva tento trend sleduje s rostoucím znepokojením, protože v regionu stále více klesá porodnost ruského etnika a je zřejmé, že časem by se mohly zásadně změnit demografické proporce.