Během cvičení startovala z letadlové lodi bojová letadla J-15, která jsou odvozena z ruských Suchojů Su-33 a Su-27, které ale mají avioniku z čínských strojů J-11. Během cvičení letadla odpalovala střely vzduch-vzduch i protilodní rakety. Další střely byly vypáleny z lodí.

Cvičení probíhalo v Pochajském zálivu.

FOTO: Mapy.cz

Manévrů se účastnilo deset lodí a deset letadel.

Čína minulý měsíc oznámila, že její první letadlová loď Liao-ning, kterou Peking zařadil do aktivní služby v září 2012, je plně bojeschopná. Toto 300 metrů dlouhé plavidlo vzniklo úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag, kterou Peking koupil v roce 1998 od Ukrajiny bez motorů, navigace a zbrojního vybavení.

Území, která si nárokuje Čína.

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Manévry se konaly den poté, co experti z Iniciativy pro asijskou námořní transparentnost (AMTI) uvedli, že Čína na sporných Spratlyho ostrovech v Jihočínském moři vybudovala systémy protiraketové obrany. Na satelitních snímcích sedmi ostrovů jsou šestiúhelníkové stavby, které podle AMTI ukrývají systémy protivzdušné a protilodní obrany. Záběry z vesmíru také ukazují, že na leteckých základnách byly prodloužené ranveje, uvedla AFP.

Zabavená americká miniponorka

Ve stejný den, kdy bylo zahájeno cvičení, se čínská válečná loď v Jihočínském moři zmocnila americké dálkově ovládané výzkumné miniponorky. Udělala to přímo před očima posádky výzkumné lodi USNS Bowditch, která se v mezinárodních vodách severozápadně od filipínského zálivu Subic Bay zrovna rozhodla dvě podmořské dálkově ovládané miniponorky vyzvednout.

USA proti zásahu Číňanů protestovaly. Spojené státy v oficiální demarši požádaly o okamžité navrácení aparátu. Čína příjem demarše potvrdila, ale neodpověděla na ni.

„Podmořský dálkově ovládaný prostředek prováděl legální vojenský průzkum vod Jihočínského moře," uvedl představitel Pentagonu a dodal, „je to suverénní plavidlo, na němž je jasně anglicky napsané, že se nemá vyndávat z vody - a že je to americký majetek.“ Cílem výzkumu bylo získat údaje o slanosti, teplotě a čistotě mořské vody, což jsou data důležitá pro práci armádních sonarů.

Čína si klade nároky na 90 procent rozlohy Jihočínského moře, přestože soud v Haagu její nároky odmítl. [celá zpráva].