Devizové rezervy se v lednu snížily třetí měsíc za sebou. Vůbec největší měsíční propad zaznamenaly v prosinci, kdy se snížily o skoro 108 miliard dolarů. Lednový pokles byl druhý nejvyšší.

Čínské devizové rezervy přesto zůstávají největší na světě, ačkoli se loni snížily o rekordních 513 miliard dolarů. Čína nahromadila své obří rezervy během minulých dvou desetiletí, kdy její ekonomika díky investicím a vývozu prudce rostla. Peking tehdy sledoval politiku podpory exportu a centrální banka nakupovala cizí měny, aby zabránila kurzu jüanu ve zhodnocování, který by poškodil vývozce.

Čínská centrální banka ale nyní zesiluje úsilí o podporu čínské měny po její nečekané dvouprocentní devalvaci z loňského srpna. Čínské úřady se obávají rychlého znehodnocování jüanu, neboť by to mohlo destabilizovat zpomalující čínskou ekonomiku. Řada čínských podniků má dluhy v amerických dolarech. Jejich splácení by jim v podmínkách silně oslabeného jüanu mohlo dělat problémy.

Po nečekané srpnové devalvaci čínské měny urychlil odliv kapitálu, k čemuž přispěly obavy ze zpomalování čínské ekonomiky, ale také předpokládané zvýšení úrokových sazeb v USA.

Aby stabilizovala situaci, prodává Čína americké dolary a nakupuje domácí měnu. Také zavedla opatření proti spekulacím na devizových trzích a zmírnila kapitálová pravidla pro nákup pevninských akcií a dluhopisů zahraničními institucionálními investory.