Tyto legislativní návrhy v polovině července schválila dolní komora parlamentu. V současnosti o nich jedná japonský senát, který by je měl odsouhlasit do konce září. Tím by vstoupily v platnost jako zákonná norma.

Tisícové protesty proti vládním návrhům se opakují v Tokiu po celé léto. Také v neděli demonstranti skandovali hesla "Ne válečným zákonům!", "Zrušte je!" a ozývaly se i výzvy k odstoupení premiéra Šinzóa Abeho.

Premiér Abe snahu o posílení role japonské armády obhajuje poukazováním na narůstající mocenské ambice Číny v regionu. Dalším jeho argumentem je potřeba, aby Japonsko přispělo k mezinárodnímu úsilí o mírové řešení konfliktů.

Demonstranti v považují navrhovanou úpravu legislativy o armádě za protiústavní.

Demonstranti v považují navrhovanou úpravu legislativy o armádě za protiústavní.

FOTO: Shizuo Kambayashi, ČTK/AP

Předložené vládní návrhy zásadním způsobem mění bezpečnostní politiku země, ruší mimo jiné zeměpisná omezení pro operace japonské armády, nebo nově zakotvují, že Japonsko bude mít možnost bránit nejen sebe, ale i napadené spojence. Rozšiřují rovněž americko-japonskou bezpečnostní alianci. Především ale umožňují za určitých podmínek vůbec poprvé od druhé světové války nasadit japonskou armádu v zahraničí.

Porušení ústavy

Kritici ale varují, že nové zákony mohou Japonsko zatáhnout do vleklých konfliktů, do nichž jsou USA zapojeny po celém světě. Zároveň jde podle nich o porušení článku devět poválečné pacifistické ústavy.

Podle některých průzkumů veřejného mínění se změna obranné politiky země nelíbí až zhruba 80 procentům Japonců. Většina z nich se domnívá, že schvalované zákony jsou protiústavní.

"Ve snaze učinit svět lepším místem, kde není o život připraveno ani jediné dítě, musíme jednat dnes - jinak Japonsko učiní obrat k horšímu. Proto jsem přišla," řekla agentuře AP Mami Tanaková (35), která se přidala k protestnímu shromáždění spolu se svým manželem a třemi dětmi.