Článek
Tyto legislativní návrhy v polovině července schválila dolní komora parlamentu. V současnosti o nich jedná japonský senát, který by je měl odsouhlasit do konce září. Tím by vstoupily v platnost jako zákonná norma.
Tisícové protesty proti vládním návrhům se opakují v Tokiu po celé léto. Také v neděli demonstranti skandovali hesla "Ne válečným zákonům!", "Zrušte je!" a ozývaly se i výzvy k odstoupení premiéra Šinzóa Abeho.
Premiér Abe snahu o posílení role japonské armády obhajuje poukazováním na narůstající mocenské ambice Číny v regionu. Dalším jeho argumentem je potřeba, aby Japonsko přispělo k mezinárodnímu úsilí o mírové řešení konfliktů.
Demonstranti v považují navrhovanou úpravu legislativy o armádě za protiústavní.
Předložené vládní návrhy zásadním způsobem mění bezpečnostní politiku země, ruší mimo jiné zeměpisná omezení pro operace japonské armády, nebo nově zakotvují, že Japonsko bude mít možnost bránit nejen sebe, ale i napadené spojence. Rozšiřují rovněž americko-japonskou bezpečnostní alianci. Především ale umožňují za určitých podmínek vůbec poprvé od druhé světové války nasadit japonskou armádu v zahraničí.
Porušení ústavy
Kritici ale varují, že nové zákony mohou Japonsko zatáhnout do vleklých konfliktů, do nichž jsou USA zapojeny po celém světě. Zároveň jde podle nich o porušení článku devět poválečné pacifistické ústavy.
Podle některých průzkumů veřejného mínění se změna obranné politiky země nelíbí až zhruba 80 procentům Japonců. Většina z nich se domnívá, že schvalované zákony jsou protiústavní.
"Ve snaze učinit svět lepším místem, kde není o život připraveno ani jediné dítě, musíme jednat dnes - jinak Japonsko učiní obrat k horšímu. Proto jsem přišla," řekla agentuře AP Mami Tanaková (35), která se přidala k protestnímu shromáždění spolu se svým manželem a třemi dětmi.