„Zdravotníci, kteří ošetřovali první nemocné, se nakazili. Mezi prvními oběťmi tak jsou nejméně tři lékaři,“ řekl zpravodaji BBC Sakoba Keita z guinejského ministerstva zdravotnictví.

Ve dvoumiliónové metropoli Konakry byl koncem července zaznamenán první případ smrtelného onemocnění. To nejhorší, čeho se úřady obávaly, je na obzoru. Už dlouho stojí u drtivé většiny domů nádoba s dezinfekcí. Kdokoli přijde, musí se omýt.

Lidé se zdraví odtažitě, bez podání ruky. Všichni se bojí. Inkubační doba nemoci je tři týdny – po tu dobu může nakažený vypadat jako zdravý člověk, ale v jeho krvi či potu koluje virus.

„Pokud to není opravdu nutné, nechodím z domu,“ říká pětašedesátiletý městský úředník Mohamed Barry. „Nemusím tak nikomu podat ruku.“

Obchod vázne

Pohřby, tradičně hlavně společenská událost, jsou najednou téměř komorní. „Nechodím teď na žádné pohřby, i kdyby zemřelý měl být mým příbuzným,“ svěřila se učitelka Mariam Mansareová.

„Je jedno, jestli nebožtík zemřel na ebolu nebo jinak, nejdu.“ Lidé vědí, že ebola je extrémně nakažlivá. Vláda zakázala prodej a konzumaci netopýrů, o nichž jsou zdravotníci přesvědčeni, že virus roznášejí. Prodávat se nesmí ani další oblíbené jídlo, maso divokých zvířat.

Obchodníci si stěžují, i když potichu. Senegal, kde nemoc dosud není, zavřel dosud volně průchozí hranice a do odvolání zrušil příhraniční trhy. Naložené kamióny se hromadí před závorou na guinejské straně. „Přijdeme o zboží, podnik bude mít velké ztráty,“ postěžoval si v místním rozhlase jeden obchodník, své jméno ale neuvedl.

Pacienti ošetřují ve speciálních oblecích

V samotném Senegalu se o nemoci hodně mluví, ale známí si ruku podávají. Zdravotničtí pracovníci dostali doporučení ošetřovat pacienty v protiinfekčních oblecích.

Zvěřina z pralesa je volně k dostání, i když díky vládnímu varování o ni velký zájem teď není. Stejně tak v Sieře Leone, i když tam si nemoc vyžádala ke třem stům obětí. Cizinci však před vstupem do země musí vyplnit zdravotní dotazník a přeshraniční pohřby, dříve běžné, jsou zakázány.

V Libérii ještě před pár týdny nikdo ebolu nebral vážně. Lidé byli přesvědčení, že je to záminka, aby zdravotnický sektor dostal přidáno. Jenže když vláda zakázala vynášet jídlo z restaurací a pokladní v supermarketech začali obsluhovat v gumových rukavicích, postoj veřejnosti se změnil.

Vyhněte se sexu

Školy už jsou zase otevřené, ale u vchodu si žáci každý den povinně umývají ruce v dezinfekci. Totéž platí o úřadech a mnoha soukromých domech.

Na tiskové konferenci, když ministr zdravotnictví Walter Gwenigale vypočítával novinářům, čemu by se jejich čtenáři měli v zájmu vlastního zdraví vyhýbat, uvedl i pohlavní styk. „Vidím na vašich tvářích pobavený úsměv,“ poznamenal. „Nemoc se šíří tělními tekutinami, všemi – už chápete, proč to říkám?“