Podle Vosterové navíc Pistorius na jakékoli ohrožení reagoval většinou tak, že se mu postavil, místo aby utekl. Podle ní mohl ráno 14. února jednat jinak než „normální lidé s plně schopným tělem bez úzkostné poruchy“.

Je přesvědčená, že to ale neovlivnilo jeho schopnost rozeznat dobro od zla, takže je na soudu, aby rozhodl, zda úzkostná porucha, kterou trpěl od dětství, ovlivnila jeho rozhodovací schopnosti: „Myslím si, že úzkostná porucha je v tomto případě relevantní, ale rozhodnout musí soud.“

Doplnila, že bezpečnostní opatření v jeho domě byla nadměrná vzhledem k hrozbě zločinu v JAR.

Oscar Pistorius u soudu v Pretorii 12. V.

Oscar Pistorius u soudu v Pretorii 12. května.

FOTO: Reuters

Dodala, že Pistorius trpěl výčitkami kvůli smrti Steenkampové, kterou zastřelil. Pistorius tvrdí, že šlo o nešťastnou náhodu, kdy si ji v noci spletl s lupičem. „Cítí se vinný a vyvinula se kvůli tomu u něj deprese,“ řekla Vosterová.

Podle psychiatričky se na stavu atleta podepsalo, že se jeho rodiče rozešli, když mu bylo šest, a otec nebyl odpovědný rodič: „Většinou chyběl a jeho matka byla úzkostná, spala s palnou zbraní pod polštářem.“

Ostře sledovaný proces vstoupil do svého závěrečného týdne. Pokračoval také křížový výslech balistického experta.