Husajn se stane následníkem Ásifa Alího Zardárího, jehož mandát skončí 8. září. Den nato se Husajn na pět let ujme úřadu složením přísahy v prezidentském paláci.

Třiasedmdesátiletý Husajn podle výsledků hlasování bez obtíží porazil svého jediného soupeře. PML v červnových volbách získala většinu míst v ústředním parlamentu i v regionálním sboru poslanců nejlidnatější provincie Paňdžáb, a zvolení Husajna proto bylo považováno za hotovou věc.

Bojkot opozice

Opoziční Pákistánská lidová strana (PPP), která má v parlamentu druhé nejsilnější zastoupení, navíc dnešní hlasování bojkotovala, protože nesouhlasila s přesunem volebního data z původně plánovaného 6. srpna na úterý kvůli závěru postního muslimského měsíce ramadánu.

PPP dosluhujícího prezidenta Zardárího si stěžovala, že její kandidát údajně kvůli zkrácení kampaně neměl dost času na prezentaci svého programu.

Nového prezidenta vybíralo volební shromáždění složené z členů obou komor pákistánského parlamentu a sněmů čtyř pákistánských provincií. Husajn získal snadná vítězství v provinciích Paňdžáb, Sindh a Balúčistán a získal 277 z celkem 311 hlasů v obou komorách parlamentu.

Volba pákistánského prezidenta v parlamentu v provincii Péšávar.

Volba pákistánského prezidenta v parlamentu v provincii Péšávar.

FOTO: Mohammad Sajjad, ČTK/AP

Husajn se krátce po svém zvolení vzdal členství ve své straně, čímž dal podle agentury Reuters symbolicky najevo, že se chce prezentovat jako nadstranický prezident.

Dosluhující prezident Zardárí byl manželem premiérky Bénazír Bhuttové, která byla zastřelena v prosinci 2007 po předvolebním shromáždění. Z podílu na vraždě je podezřelý i tehdejší pákistánský prezident Parvíz Mušaraf.

Zardárí byl často terčem kritiky kvůli ochromené ekonomice a bezpečnosti země. Už po pádu vlády Bhuttové v roce 1996 byl zatčen a obviněn z korupce. Ve vazbě pak strávil osm let, aniž byl formálně obviněn.