"Do minulého měsíce byli členové Rudých gard a další rezervisté v ulicích, oblečení v uniformách, se zbraní v ruce a tornou na zádech. Nyní se z nich stali obyčejní dělníci s lopatami a motykami, jejichž úkolem je sbírat mrvu, která se používá jako přírodní hnojivo," uvedl internetový server DailyNK.

Sezónní zemědělské práce jsou klíčové v zemi, která se od hladomoru z poloviny 90. let potýká s kritickým nedostatkem potravin. Poslední zásilky potravinové humanitární pomoci přišly ze Spojených států v letech 2008 a 2009. Podle zprávy OSN sužuje třetinu severokorejských dětí mladších pěti let podvýživa. Loni navíc zemi zasáhly záplavy, které poničily úrodu.

Rolníci na poli u Kesongu

Rolníci na poli u Kesongu

FOTO: Lee Jin-man, ČTK/AP

Stranické špičky současně uvedly, že dávky potravin by se letos v srpnu měly vrátit k normálu: „Nyní jsme museli zvýšit úroveň jaderných sil státu, ale od září bude už distribuce pro všechny pracovní jednotky v normálu.“

Podle rozhodnutí plenárního zasedání ústředního výboru Korejské strany práce rozpočet původně určený na konvenční zbraně bude investován do širší lidové ekonomiky. Od dubna budou pracovníci v provinciích Severní Hamgjong a Rjanggang dostávat 4,5 kila rýže a dvě kila dostane každý na nich závislý člověk. Zřejmě se uvolní rýže z vojenských zásob.

Předchozí sliby na normalizaci potravinových přídělů v letech 2005 a 2011 ale splněny nebyly

Vojáci pracují na poli běžně

Korejská lidová armáda je s 1,2 miliónu vojáků čtvrtá největší na světě co do počtu členů. Branci nastupují do služby v 17 letech a slouží celkem deset let. "Ať už elitní armádní důstojníci nebo řadoví vojáci, všichni jsme museli pomáhat rolníkům, byla to součást našeho každodenního života," vylíčil své zkušenosti někdejší důstojník Čche Ču-hwal, který má za sebou 27letou kariéru na ministerstvu ozbrojených sil.

Nasazení vojáků v zemědělství je ale běžné, protože severokorejská společnost je vysoce militarizovaná a klíčovou roli v ní hraje armáda, která může snadno posílat vojáky, kam je potřeba. Představují mobilní zálohu pracovní síly.

Severokorejci pracují na poli

Severokorejci pracují na poli

FOTO: Yonhap, Reuters

Čche byl povolán do parašutistického oddílu v roce 1968, když Severní Korea zadržela americkou loď USS Pueblo. I v této době, kdy byl v KLDR vyhlášen válečný stav, musel Čche na pole. "Každý pátek a o víkendech jsme šli sít kukuřici, zelí či hnojit ovocné sady," řekl Čche. "Po snídani, rozcvičce a dvou hodinách ideologické výchovy o zakladateli KLDR Kim Ir-senovi a jeho rodině nám velitel přidělil úkoly sahající od práce na poli přes rybaření po sběr dříví," dodal.

Vzpomínky na polní práce má také I So-jon, která působila v armádě poblíž citlivé námořní hranice s Jižní Koreou. V době krize na Korejském poloostrově v roce 1993 dostala ostrou munici a helmu, brzy se ale ocitla zpátky tam, kde se svými kolegy trávila nejvíc času - mezi rolníky sázejícími a sejícími rýži, zelí, fazole, kukuřici, brambory a cibuli.

"S ocelovými helmami na hlavách jsme mířili na farmu," vzpomíná nyní 39letá I So-jon. "Někdy jsme vykopávali mlže a další mořské živočichy z bahna na pobřeží. Ti byli určeni na vývoz do Číny, protože za ně bylo možné získat pro KLDR tvrdou měnu. V dubnu šli všichni z mé jednotky na bažinaté mělčiny, foukal tam v tu dobu hodně studený vítr," svěřila se I So-jon agentuře Reuters v Soulu, kam uprchla před pěti roky.