Článek
Šéf obrany Robert Gates, náčelník spojených štábů generál Mike Mullen, bezpečnostní poradce Tom Donilon i jeho náměstek Denis McDonough argumentovali proti zřízení bezletové zóny nad Libyí. Velitel letectva Norton Schwartz tvrdil, že příprava bezletové zóny zabere týden. To bylo ve čtvrtek a v sobotu na Libyi dopadly první bomby a naváděné střely.
Bezletovou zónu prosazovala zejména ministryně zahraničí Hillary Clintonová, kterou podpořily velvyslankyně při OSN Susan Riceová i poradkyně pro národní bezpečnost Samantha Powerová, uvedl list The New York Times. „Tyto tři ženy prosazovaly americkou intervenci, aby zastavila hrozící humanitární katastrofu v Libyi,“ napsal deník.
Americké velvyslankyně při OSN Susan Riceová
Naopak proti zásahu byl i bývalý velitel NATO v Evropě, generál Wesley Clark. „Prostě neexistují základní podmínky pro úspěšnou intervenci, alespoň prozatím ne,“ napsal ve sloupku pro The Washington Post. Kromě jiného zmínil, že nelze odhadnout, jaký zásah přinese výsledek na libyjské politické scéně. „Nepotřebujeme Libyi, aby nám nabídla kurz na připomenutí minulých chyb,“ doplnil Clark.
O dva dny později mu oponovala bývalá ředitelka sekce plánování na ministerstvu zahraničí Anne-Marie Slaughterová, když v NY Times napsala: „Nyní máme příležitost podpořit opravdový nový začátek v muslimském světě... Je obtížné představit si něco, co je více v našem strategickém zájmu“.
Měly významného spojence
Chleba se podle dostupných informací lámal v úterý večer, na krizovém zasedání v Bílém domě, prý „velmi vyhroceném“. Hillary Clintonová, která se porady účastnila přes telefon, měla na straně obhájců zásahu významného spojence – viceprezidenta Josepha Bidena. Prezident Barack Obama se nakonec k prosazovatelům intervence přiklonil s podmínkou: žádná invaze, jen krátký proces.