„Prezident je hlavní velitel, ale administrativa má odpovědnost vůči americkému lidu, ke Kongresu a k našim vojákům, jasněji by jim měl říci, co je cílem mise v Libyi a lépe vysvětlit roli USA v misi a také to, jak má být naplněna,“ řekl republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John A. Bohner. Současně s tím se republikáni ptají, jak velké síly si akce vyžádá.

Podle listu New York Times je zřetelná absence záměrů. List klade přitom klíčovou otázku: „Jde o to ochránit libyjskou populaci před vlastní vládou, nebo naplnit Obamovo sdělení staré dva týdny, že Kaddáfí musí odejít?“

Samozřejmě že oboje spolu souvisí, New York Times ale upozorňuje, že ačkoli Obama uvedl, že Kaddáfí ztratil oprávnění vládnout, rezoluce Rady bezpečnosti OSN nedává oprávnění jej odstavit.

Viceadmirál William E. Gortney proto uvedl: „Nejdeme po Kaddáfím.“ Hned ale dvojznačně dodal, aniž by větu dokončil: "Jestliže ale Kaddáfí bude zrovna na místě, bude na inspekci protiletadlových raket, a my nevíme, zda tam je, nebo ne, pak...„

Pochybnosti také vzbuzuje fakt, že USA se sice v sobotu chopily velení, ale od neděle deklarují, že by je někomu rády předaly. NATO ale zatím nemá zájem podílet se na prosazení a zajištění bezletových zón, jedná jen o tom, že by dohlíželo na zbrojní embargo. [celá zpráva]

Hrozí proto, že nakonec akce padne na bedra Francouzů a Britů, kteří byli nejvíce pro zahájení akcí proti Kaddáfímu. USA už uvedly, že mezi možnostmi je i předání velení do rukou těchto dvou zemí.

Britové a Francouzi svou agilitou sice ukázali, že se už zbavili traumatu ze Suezské krize z roku 1956, to ale neznamená, že se její scénář nemusí zopakovat. [celá zpráva]

Vývoj situace může skončit na jejich bedrech a nenajdou dostatečnou podporu dalších zemí, zejména arabských, které jsou klíčové pro vyvrácení námitek, že jde o další válku západu proti islámu. Táhlé konflikty v Afghánistánuv Iráku navíc traumatizují britskou společnost.

Obavy Britů

O to pochopitelnější jsou pochybnosti v Británii, na které upozorňuje list Daily Telegraph. Bývalý britský kontradmirál Parry sdělil tomuto listu: „Obávám se o čas, který zabere posunutí operací dál, abychom vyrvali iniciativu z Kaddáfího rukou.“ Rezoluce nemluví jen o bezletových zónách, ale také o ochránění libyjského lidu.

Konflikt je už srovnáván se situací v Iráku v 90. letech, kde byla rovněž zavedena bezletová zóna. Nebezpečí, že by se střet mohl protáhnout na celé roky, odmítl britský ministr Liam Fox už proto, že síly libyjského vůdce Muammara Kaddáfího jsou mnohem slabší. O dlouhé válce ale mluvil i Kaddáfí. [celá zpráva]

Zbytek tanku po útocích koaličních sil poblíž města Benghází

Zbytek tanku po útocích koaličních sil poblíž města Benghází

FOTO: Goran Tomasevic, Reuters

Bývalý ambasador Miles má obavy, že pokud vojenské operace neskončí úspěchem během 48 hodin, mohlo by se stát, že se britské síly zapletou do zdlouhavého a krvavého konfliktu.

Do protikladu staví postoj politiků, jimž vadila Kaddáfího zvůle, a realitu: „Je zřejmé, že britská vláda i vlády dalších zemí cítily, že musí podniknout akci, ale nejsem si jist, zda bylo moudré do toho jít."

Podtrhl přitom, že operace ještě nedospěla ani do své nejobtížnější fáze. Podle něj je snadné mluvit o útocích na Kaddáfího vojenskou mašinérii, zdůraznil ale, že při těchto akcích je velká pravděpodobnost přehmatů. "Ono se snadno řekne, že se bude útočit na tanky, ale nelze zapomínat, že rebelové mají taky tanky. A jsou to libyjské tanky. I přes všechny zázraky a možnosti moderních zpravodajských služeb a pozorování ze satelitů se ptám sám sebe, jak někdo ve Washingtonu, nebo kde se nyní dělají vojenská rozhodnutí, je schopen říci, který tank je řízen prokaddáfiovskými Libyjci a který protikaddáfiovskými.“

Přitom právě civilní oběti a nešťastné náhody, kdy jsou zasaženi spolubojovníci z řad afghánské armády a policie, podkopávají pozici NATO v Afghánistánu.

Příbuzní Libyjců zabitých kaddáfiovskými silami truchlí při pohřbu v Benghází

Příbuzní Libyjců zabitých kaddáfiovskými silami truchlí při pohřbu v Benghází

FOTO: Suhaib Salem, Reuters

Vážné jsou i námitky experta Shashanka Joshiho z Královského institutu spojených služeb: „Už se zničila převážná část libyjské protivzdušné obrany. Otázkou ale je, i když se už zavedla bezletová zóna, co bude dál. I když se utrhlo nízko visící ovoce na dostupném terénu, pořád je tu mnohem důležitější část Kaddáfího zařízení na periferiích měst, které mohou způsobit velké škody civilistům." A to znamená dlouhé vyčišťovací akce v obtížném terénu, které nemusí být možné provést ze vzduchu. Pozemní ofenzívu přitom všichni vylučují, jedinou možností by tedy bylo vyslání modrých přileb.

Problémem je i situace rebelů, kteří byli Kaddáfím zatlačeni do Benghází a Tobrúku, i když původně byli až u Tripolisu. Sice se zorganizovali a vyrazili na Adžedábíju, připomíná New York Times, otázkou je ale jejich skutečná síla a schopnosti.

Mnozí mají před sebou Somálsko zmítané bezvládím po dvacet let.  I tam se konala mírová operace, která zpočátku vypadala velmi úspěšně.