Je jednou z postav opozice a patřil ke kritikům prezidenta Husního Mubaraka. Ten v pátek pod tlakem protestů odstoupil.

Pro některé Egypťany by byl Baradej jeho vhodným nástupcem, ale mnozí si to nemyslí, protože tento bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii podle nich strávil příliš mnoho času v cizině.

"Mým jediným cílem je být svědkem toho, že se z Egypta živořícího pod utlačovatelským diktátem stane civilizovaný a demokratický stát. Nepřeji si stát se prezidentem," řekl. Naznačil ale také, že v případě, že by ho nominovali jiní, by proti tomu nebyl. Prohlásil, že sám se do pozice kandidáta nepostaví.

Vyjádřil se také k roli Muslimského bratrstva v Egyptě. Tato dosud zakázaná islámská strana si podle něj vydobyla svou podporu mezi Egypťany zajišťováním zdravotnických a dalších služeb chudým, čehož vláda nebyla schopna. Podle Baradeje má bratrstvo podporu tak pětiny Egypťanů. Analytici ji odhadují na 20 až 40 procent.

Po Mubarakově odchodu se moci v Egyptě ujala armáda, která má zemi vést do parlamentních a prezidentských voleb. Opozice od ní očekává zrušení výjimečného stavu, který byl zaveden po zavraždění někdejšího prezidenta Anvara Sadata v roce 1981.