NATO, které vede mezinárodní síly působící v Afghánistánu, a místní vláda se dohodly na vytvoření podmínek pro zahájení předávání bezpečnostní kontroly nad zemí kábulské vládě už od konce letošního roku.

"Jsem nadále odhodlán dospět k tomu, aby naše afghánské národní bezpečnostní síly byly odpovědné za všechny vojenské a policejní operace v celé zemi do roku 2014," řekl afghánský prezident Hamíd Karzáí.

Není jasné, jak bude vypadat stahování mezinárodních sil z Afghánistánu. Americký prezident Barack Obama nicméně chce od července příštího roku zahájit odsun svých vojsk. A britský premiér David Cameron dal najevo, že by si přál stažení Britů ze země do roku 2015, kdy se mají konat příští britské parlamentní volby.

Afghánský prezident chce kontrolovat půlku pomoci

Karzáí chtěl také větší kontrolu nad pomocí pro Afghánistán. Doplnil, že pro příští tři roky má administrativa peněz dost. Karzáí chce zlepšit činnost úřadů na všech úrovních.

Podle stanice BBC je asi jen pětina mezinárodní pomoci přerozdělována afghánskou vládou. Spojenci proti větší roli Kábulu nic nenamítají, očekávají od něj však, že zejména rázněji zakročí proti korupci. Umožní, aby jí polovina procházela rozpočtem.

S Tálibánem o míru

V předvečer největší konference, kterou Afghánistán za posledních třicet let hostil, zároveň americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová varovala před mírovou dohodou s al-KáidouTálibánem. „Důrazně radíme přátelům v Afghánistánu, aby uzavírali dohodu s těmi, kdo stojí o mírovou budoucnost,“ řekla.

Radikálové z bývalého vládního hnutí Tálibán odmítají složit zbraně, dokud zemi neopustí poslední zahraniční voják.

Podle úterního vydání britského listu The Guardian ovšem Washington svůj postoj přehodnocuje a tajně na Karzáího tlačí, aby se s Tálibánem prostřednictvím třetí strany dohodl. Deník to uvedl s odkazem na nejmenované vládní zdroje. Konference skončila u umírněného postoje, že se má otevřít náruč bojovníkům tálibánu, kteří se nepodíleli na terorismu a zřekli se ozbrojeného boje. Mohou býti vškrtnuti z černé listiny OSN

Afghánistán od roku 2001 obdržel 36 miliard dolarů pomoci (asi 720 miliard korun), podle BBC měla ale jen část fondů nějaký pozitivní dopad. Světová banka uvádí, že velká část peněz šla na bezpečnostní opatření či drahé služby zahraničních konzultantů. Některé peníze skončily též v rukou tálibů.

Co chce Karzáí
- kontrolu nad 50 procenty zahraniční pomoci
- navýšit počet vojáků na více než 170 000 a policistů na 134 000 do října 2011
- v příštích pěti letech reintegrovat až 36 000 bývalých povstaleckých bojovníků
- navýšit daňové výnosy na 9,4 procenta HDP do března 2011