Článek
Předseda Afghánské asociace nezávislých novinářů požadavek vlády kritizoval s tím, že popírá smysl voleb. „Je to den demokracie, velmi důležitý den pro naši nezávislost. Takovýto zákaz není v souladu s demokratickými principy,“ řekl Rahimullah Samander s tím, že odsuzuje zákaz, který brání lidem k přístupu ke zpravodajství.
I organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch označila postup vlády za „bezdůvodné porušování svobody tisku“.
Mluvčí stávajícího prezidenta Hámida Karzáího Siamak Heraví zákaz obhajoval, protože zabrání tomu, aby média negativně ovlivnila volby. „Když se něco stane, zákaz zabrání tomu aby se to zveličovalo a, takže se lidé nebudou vyjít ven a volit,“ uvedla mluvčí hlavy státu.
Před čtvrtečními prezidentskými volbami afghánské radikální hnutí Tálibán vystupňovalo své akce v hlavním městě, aby co nejvíce ztížilo konání voleb. Přihlásilo se i k středeční loupeži v bance u prezidentského paláce. Bankovní loupež skončila přestřelkou, při níž se tři lupiče podařilo zabít. K útoku se přihlásil Tálibán, to se ovšem nepodařilo potvrdit, i když místní média však uvádějí, že lupiči patřili k Tálibánu.
| Úterní útoky |
|---|
| Sebevražedný atentát na kolonu západních vojáků do Džalalabádu si vyžádal deset obětí a 53 zraněných |
| Dva americké vojáky zabila nálož u silnice na východě země |
| Na relativně klidném severu byl zastřelen jeden z kandidátů |
| Tři lidé zajištující volby zahynuli, když jejich auto najelo na bombu v Badachšánu |
| Dva civilisty a tři vojáky zabil sebevražedný atentátník v provincii Uruzgán |
Tálibán už oznámil, že v hlavním městě působí jeho příslušníci. Fundamentalisté se snaží narušit volby, které odmítají. V řadě oblastech na jihu země se jim to může povést, i když bude nasazeno 300 000 vojáků a policistů, jejichž cílem je zabránit jakýmkoli útokům. Koaliční síle nad nimi nemají kontrolu.
Afghánské volby provázejí pochybnosti.
Afghánské volby měly ukázat, jak se země demokratizuje. Nyní je však provázejí pochybnosti, protože v řadě míst se je nepodaří uskutečnit.
Otázky panují i kolem současného prezidenta Hámida Karzáího, který má největší šanci na znovuzvolení a nakonec ho západ podpořil, i když zpočátku si tím nebyl jist. Jeho vláda je obviňována z korupce a napojení na drogové kartely.
Podle britské nevládní organizace Oxfam je nutné, aby volby byly spojeny s radikálními reformami ve vládě a v úřadech i při distribuci pomoci. navzdory velké zahraniční pomoci třetina Afghánců trpí hladem a extrémní chudobou. Pomocí se mrhá, její využití je neefektivní a jen málo obyvatel země z ní má prospěch.