Hlavní žalobce Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Louise Moreno-Ocamp obvinil súdánského prezidenta 14. července loňského roku navzdory varování Chartúmu, že obvinění torpéduje mírový proces v Dárfúru. Tehdy byl obviněn i z genocidy.

Mluvčí soudu Laurence Blaironová sdělila, že se soud pokusí předat zatykač súdánské vládě tak rychle, jak to jen půjde, s tím, že bude požadovat jeho zatčení a vydání. Právě ona uvedla, že nejsou žádné důkazy o genocidě. 

Umar Bašír popíral od počátku svou vinu ve všech bodech a sdělil, že zatykač je bezcenný. Súdán ICC neuznává. Předloni odmítl vydat soudu ministra vnitra a humanitárních záležitostí Ahmada Harúna a velitele milicí Alího Muhammada Alího Abdara Rahmána. V současné době ho nemá kdo zatknout, mírové jednotky OSN a Africké unie v Súdánu nemají k zatčení prezidenta mandát, uvádí AP.

„Nevhodné rozhodnutí ICC vytvoří nebezpečný precedens pro systém mezinárodních vztahů a přináší riziko, že bude mít pro Súdán negativní důsledky,“ reagoval na vydání zatykače vyslanec ruského prezidenta Dmitrije Medveděva pro Súdán Michail Margelov. Velmoci v Radě bezpečnosti OSN, na níž je teď rozhodnutí, zda zatykač potvrdí, nemají shodný názor. Pro přísné potrestání Bašíra jsou Spojené státy, Británie a Francie, zatímco další dva členové s právem veta, Čína a Rusko, se stavěly už proti vydání zatykače.

Chystají se protesty

V súdánském hlavním městě Chartúmu je od středečního rána napjatá situace. Všichni čekali na rozhodnutí Haagu. Nyní se za zvýšených bezpečnostních opatření chystají protesty sil vyjadřujících Bašírovi podporu.

V Dárfúru panuje humanitární krize. Během pěti let tam zemřelo, nebo bylo zavražděno na 300 000 lidí. Další dva milióny lidí musely opustit domovy. Podle Morena-Ocampa se na organizované násilné kampani proti místnímu černošskému obyvatelstvu podílel státní aparát. Zejména podporoval arabské milice džandžauí, které vyháněly černošské neislámské obyvatelstvo.