Teplejší klima mezi dobami ledovými připomínalo podle obou vědců současný vývoj našeho klimatu ve stavu globálního oteplování. Zvýšení hladiny oceánů je jedním z jeho možných důsledků s katastrofickými důsledky pro pobřežní oblasti.

Geolog Hearty již jednou publikoval výzkum o důkazech poměrně náhlého zvýšení hladiny oceánu, ale ostatní geologové jeho práci přijali velmi skepticky. Nyní však oba vědci tvrdí, že jejich důkazy mluví jasnou řečí.

Sedimenty dokládají rychlé stoupání vody

Své přesvědčení o zvýšené hladině moře opírají o strukturu sedimentů v doprovodu s nálezy zkamenělin živočichů, které mohly vzniknout jen tak, že hladina moře byla ve středním pleistocénu o 21 metrů výše.

Uložené vrstvy nemohly vzniknout vlivem tsunami, ale odpovídají postupnému ukládání. To probíhalo v geologicky rychlejším tempu v důsledku stoupaní hladiny oceánu poté, co roztály masy pevninského ledu. Důkazy prý také vylučují, že by sedimenty mohly vzniknout geologickým formováním v delším čase.

Masy vody by změnily tvář světa

Pokud by se zvýšila hladina oceánu o 21 metrů, zanikly by mnohé ostrovy, pobřežní nížiny by zalila nová moře a zanikly by i mnohé ostrovy. Například Florida byla podle Heartyho před 400 000 lety malým soustrovím.

Zoolog Olson tyto závěry potvrzuje i z hlediska svého oboru. Scvrknutí pevniny vedlo podle něj k vymizení některých druhů ptáků, kteří potřebují k zahnízdění souš. V té době údajně vymizeli z oblasti Sverního Atlantiku všichni domácí albatrosové.