Možnost nových plavebních cest kdysi zamrzlým regionem by zkomplikovala už tak dost křehké vztahy mezi zeměmi, které po nových územích už nějaký čas pošilhávají. Nárok vznesly Spojené státy, Rusko, Kanada, Británie, Čína a skandinávské země.

Obchodní lodě budou následovat válečná plavidla

Lee Willett, šéf institutu vojenských strategií Royal United Services, agentuře AP potvrdil, že jakmile se otevřou nové cesty pro obchodní lodě z Pacifiku do Evropy, válečné lodě je budou brzy následovat. "Z toho by mohla vzniknout napjatá situace. Ohniska střetu by tam mohla vyvstat rychleji, než kdekoliv jinde na světě,“ řekl. 

Stratégové předpokládají teritoriální spory v souvislosti s ustupováním ledovce a novými průzkumy mořského dna v době rostoucí poptávky po zdrojích energie. Nejodvážnější odhady hovoří o zmizení ledu v arktických vodách do léta 2013.

NATO bere rizika vážně. Dokládá to i přítomnost generálního tajmníka aliance Jaapa de Hoop Scheffera či nejvyššího velitele pro Evropu amerického generála Johna Craddocka na konferenci.

Hlavní slovo budou mít vědci

Kvůli nárokům na nové oblasti se už loni strhly slovní přestřelky na nejvyšší úrovni. Kanadský premiér Stephen Harper řekl, že Kanada zpřísní kontrolu lodí plujících Severozápadní cestou. Dočkal se zpochybnění kanadského nároku na oblast hned od několika zemí.

Zatímco ruští vědci chtějí dokázat, že je mořské dno kolem Severního pólu součástí Euroasijského kontinentálního šelfu, zvaného Lomonosovův práh, jenž je prý prodloužením jeho území, Kanaďané se snaží najít spojení mezi šelfem a ostrovem Ellesmere, který jí patří, a Dánové zase hledají důkaz, že práh je spojen s Grónskem.

Narozdíl od Antarktidy, kde platí dohoda zamezující územním nárokům, v případě arktického regionu žádné ujednání neexistuje. Podle konvence OSN o mořském právu z roku 1982 mají země výhradní nárok na oblast do 200 mil (zhruba 320 kilometrů) od jejich pobřeží. Některé země usilují o rozšíření těchto zón.

foto: NOVINKY/Ondřej Lazar Krynek