Dokládá to prý 160stránkový materiál, který Bhuttová chtěla předat americkým poslancům, pobývajícím v Pákistánu – demokratu Patricku Kennedymu a republikánu Arlenu Specterovi. Osnovatelé plánu prý ke svým záměrům zneužili peníze, které Pákistánu poskytly USA, aby umožnily využití počítačové techniky při volbách.

Padly tři výstřely?

Nejasností kolem atentátu neubývá. Britská televize Channel 4 odvysílal záběry pořízené na čtvrtečním předvolebním shromáždění v Rávalpindí. Zazněly na nich tři výstřely – nikoli dva, jak se dosud tvrdilo. O zlomek vteřin se hlava Bhuttové pohnula směrem nahoru, což by nasvědčovala, že ji zasáhl nejméně jeden projektil. Teprve pak zazněl výbuch, když se sebevražedný útočník odpálil.

Vláda trvá na tom, že expremiérka si prorazila lebku o střechu auta, když se snažila skrýt před útočníkem, i na tom, že patologové neobjevili stopy kulek ani z těla nevyjmuli žádné střepiny.

Opozice není jednotná v termínu voleb

O tom, zda se pákistánské parlamentní volby uskuteční 8. ledna, jak úřady stanovily před zavražděním Bénazír Bhuttové, anebo podle přání vlády o několik týdnů později, má rozhodnout ve středu volební komise.

PPP, favoritka voleb, která může tratit na posunu termínu, se vyslovila pro dodržení původního časového horizontu. „Jsme připraveni a nechceme žádný odklad,“ uvedl představitel PPP Šach Mahmúd Kureší. „Vláda by se měla držet plánu.“

Podle televize BBC vládní činitelé utajeně vyjednávali v úterý se špičkami PPP o možném kompromisu – posunutí voleb o dva týdny. „Vláda namítá, že při rabování a nepokojích dav zničil na 40 volebních místností a že potřebuje čas na to, aby věci mohla uspokojivě připravit,“ uvedl zpravodaj BBC. Ostří postoje PPP navíc otupil fakt, že expremiér a dnes opoziční činitel Naváz Šaríf v úterý uvedl, že pro jeho stranu je odklad voleb přijatelný. Ještě v pondělí přitom trval na 8. lednu.

Americká stanice CNN v úterý s odkazem na zdroje z volební komise uvedla, že hrozí odklad voleb o čtyři i více měsíců.

Na straně PPP stojí mezinárodní společenství a především USA, které považují nedodržení termínu za oslabení snahy vnést do chaosu prvky standardní demokracie.

Volby jsou považované za důležitý mezník na cestě k překonání politické krize a obnovení demokracie v zemi disponující jadernými zbraněmi.

Šaríf chce odchod Mušarafa

Šaríf současně vyzval k odstoupení prezidenta Parvíze Mušarafa s tím, že by ho měla nahradit vláda národní jednoty. „Je sám o sobě pohromou. Je zodpovědný za všechny problémy v Pákistánu. Země hoří,“ řekl v Láhauru s tím, že USA by měly pochopit, že Mušaraf nepotlačil terorismus. „Ve skutečnosti je dnes terorismus silnější než kdykoli předtím a získal hrozivější podobu.“

Mušaraf se dostal k moci pučem v roce 1999, když svrhl Šarífovu vládu.