Právu to řekl klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. "Rozhodně bude letošek v Česku patřit k těm teplejším," řekl Pretel. ČR má unikátní řadu z pražského Klementina, kde se nepřetržitě měří teplota od roku 1775.

Pretel dodal, že je to důsledek "celkového oteplování planety a zvýšené proměnlivosti klimatu". Podle Pretla do konce roku 2050 by u nás měla v létě stoupnout teplota v průměru o 3 st. a v zimě asi o 1,5 stupně.

"Z celosvětového hlediska staví předběžné údaje pro rok 2006 tento rok na šesté místo mezi nejteplejšími lety... Všech deset nejteplejších roků se vyskytlo v posledních 12 letech," shrnuje studie.

V Evropě zlomil všechny rekordy letošní podzim - meteorologicky se počítá od 1. září do 30. listopadu - například v SRN byl nejteplejší za posledních 326 let.

Nejtepleji bylo před osmi lety

Rekordním zůstává rok 1998, kdy teplota byla o 0,55 stupně Celsia vyšší než průměrných 14 stupňů z let 1961 až 1990. Na dalších místech figurují postupně roky 2005, 2002, 2003, 2004 a na šestém místě je letošek.

David Parker z Britského meteorologického úřadu upozornil, že analýza podporuje vědecká zjištění o spojení mezi lidským chováním a oteplováním.

Většina expertů se už nyní shoduje, že průměrné světové teploty by mohly v příštím století stoupnout o dva až šest stupňů kvůli emisím skleníkových plynů, které se do ovzduší dostávají spalováním fosilních paliv. Tvrdí také, že by to způsobilo tání polárních ledovců a zvýšení hladin moří až o metr. To hrozí záplavami, hladomory i nepřízní počasí; ohrozit by to mohlo milióny lidí.

Bývalý hlavní ekonom Světové banky Nicholas Stern v říjnu ve zprávě pro britskou vládu varoval, že pokud svět nezasáhne proti změnám klimatu, může přijít o dvacetinu až pětinu světového hrubého domácího produktu. Přitom účinný zásah by podle něj přišel jen asi na procento HDP ročně.