Hlavní obsah
Vědci kritizují úřady, které vypustily zmatenou zprávu o zelenině. Foto: Morris Mac Matzen, Reuters

Zdrojem smrtící bakterie může být hamburský přístav, míní odborníci

Odborníci z německého Institutu Roberta Kocha se domnívají, že smrtící bakterie, které děsí Evropu, se začaly šířit po oslavách výročí hamburského přístavu, kde se sešlo asi 1,5 miliónu lidí.

Vědci kritizují úřady, které vypustily zmatenou zprávu o zelenině. Foto: Morris Mac Matzen, Reuters
Zdrojem smrtící bakterie může být hamburský přístav, míní odborníci

Oslavy v přístavu proběhly 6. až 8. května. Zhruba týden potom dorazili do hamburské univerzitní nemocnice první pacienti s podezřelými průjmy. Právě tento časový odstup odpovídá typickému průběhu onemocnění, uvedl server Focus.

Ve hře je maso

Vědci z Institutu Roberta Kocha kritizují unáhlené informování veřejnosti o možné nákaze ze zeleniny. Je pravděpodobné, že problém bude spíše v hovězím mase.

To si myslí i odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě. Například Donato Greco řekl italskému listu La Repubblica: „Původce je obyčejně ve střevech dobytka a tím pádem také v syrovém mase, v tatarském bifteku nebo ve spatně připravených hamburgrech."

Pokud by byl skutečně původ nákazy v hovězím, problém je o to horší, že chovatelé dávají zvířatům do žrádla antibiotika. Potom jsou bakterie mnohem víc rezistentní.

Mikrobiolog Alexander Kekulé si postěžoval na možnou chybu úřadů, které reagovaly pomalu. Po množení případů v Hamburku prý měly zahájit více koncentrované akce.

Co je Escherichia coli

Bakterie, která vyvolává nebezpečné krvavé průjmy, je zřejmě nejjedovatějším typem enterohemorhagické Escherichia coli (EHEC O104 H4), jaký se u lidí kdy objevil. Nakazily se stovky lidí.

Odborníci oslovení agenturou Reuters tvrdí, že bakterie produkuje velmi jedovatý toxin společně s nezvyklým biologickým lepivým enzymem, který jí umožňuje dobře se uchytit v lidských střevech. Podle britských expertů je natolik virulentní, že je možné i přenášení kontaktem s nakaženými, píše list Guardian.

WHO už dříve potvrdila, že kmen bakterie E.coli EHEC O104 H4, který nemoc způsobil, se nikdy předtím neobjevil. [celá zpráva]

Podle organizace má bakterie zvláštní kombinaci genů, kvůli které má nákaza nebezpečnější následky. Genetický řetězec nového kmene Němcům pomohla rozšifrovat čínská laboratoř.

"Kvůli kombinaci ,lepidla‘ z jiného druhu E.coli a shiga-toxinu je tento kmen bakterie nezvyklý," řekl Reuters americký lékař Robert Tauxe. Díky lepivému enzymu se podle něj bakterie dokáže uchytit na stěnu střeva a pumpovat do těla nositele jedy, jež způsobují krvácivé průjmy a zvracení, cituje ČTK.

Nejhorší epidemie

Tauxe dále podotkl, že současná epidemie má mnohem horší následky než dosud největší rozšíření E.coli v Německu v roce 1993. Tehdy se nebezpečná bakterie rozšířila z řetězců rychlého občerstvení, nakazilo se 700 lidí a čtyři z nich zemřeli.

Chronologie krvácivých průjmů způsobených EHEC


  • 10. května – Na severu Německa se začala šířit nebezpečná střevní bakterie EHEC.
  • 21. května – První oběť nákazy V Dolním Sasku zemřela třiaosmdesátiletá žena, která byla od poloviny měsíce hospitalizována s krvácivými průjmy.
  • 24. května – Za dva týdny se v Německu nakazilo EHEC na 460 lidí,  na následky onemocnění zemřela už druhá žena.
  •  25. května Berlínský mikrobiologický Institut Roberta Kocha vydal varování před konzumací syrových rajčat, salátových okurek a listového salátu ze severu Německa.
  • 26. května – Hamburský hygienický institut oznámil, že zdrojem nákazy jsou salátové okurky ze Španělska. Infekce se již objevila také v Dánsku a ve Švédsku.
  • 27. května – Infekce zabila pět lidí. První případy se objevily v Británii a Nizozemsku u lidí, kteří se vrátili z Německa.
  • 28. května – Počet obětí střevní infekce v Německu vzrostl na devět. Nakažených je tisíc. SZPI oznámil, že podezřelé okurky byly dodány i do ČR.
  • 31. května - První oběť EHEC mimo území Německa; ve Švédsku nákaze podlehla padesátiletá žena. K dalším zemí, kam se bakterie postupně dostala patřily Británie, ČR, Dánsko, Francie, Kanada, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko a USA.

  • 5. června - Německé úřady informovaly, že zdrojem nákazy mohly být v Německu pěstované fazolové výhonky z farmy v dolnosaském Bienenbüttelu. První testy podezření nepotvrdily, ale ukázalo se, že podobná infekce tam nedávno postihla několik zaměstnanců.

  • 10. června - Německo potvrdilo, že zdrojem nákazy přeci jen byly luštěninové klíčky z Bienenbüttelu. Počet potvrzených obětí nákazy v Německu dosáhl 31, další jedna oběť je hlášena ze Švédska.


     


                                            ČTK
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků