Hlavní obsah
Brož z přídělové karty na chleba, která byla za holokaustu vyrobena v Lodžském ghettu. Historici ji objevili nedaleko Osvětimi. Foto: Foundation of Memory Sites near Auschwitz-Birkenau (FPMP) /AFP, Profimedia.cz

V Osvětimi se našla brož v podobě přídělové karty na chleba

Více než 70 let po skončení druhé světové války se nedaleko Osvětimi našla brož vypovídající o lásce za těžkých časů v židovském ghettu v Lodži. Brož z nerezové oceli má podobu přídělového lístku na chléb a daroval ji k výročí svatby své ženě Hele její manžel Pawel.

Brož z přídělové karty na chleba, která byla za holokaustu vyrobena v Lodžském ghettu. Historici ji objevili nedaleko Osvětimi. Foto: Foundation of Memory Sites near Auschwitz-Birkenau (FPMP) /AFP, Profimedia.cz
V Osvětimi se našla brož v podobě přídělové karty na chleba


„Chleba byl na příděl a v ghettu byl tak vzácný, že představoval otázku života a smrti. Tedy ta brož představovala silně symbolický dar z lásky pro pár, který byl v ghettu zavřený,” řekla agentuře AFP Dagmar Kopiaszová, která řídí polskou nadaci pečující o pamětní místa.

Tato nadace již roky schraňuje předměty patřící obětem holokaustu, které byly nalezeny u polského města Osvětim, poblíž něhož byl za druhé světové války nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.

„Mé drahé Hele k šestému výročí naší svatby. Pawel,” je napsáno na zadní straně brože, kde je i datum „15. srpna, 1937–1943“. Na přední straně brože je německy napsáno „lístek na chleba“, jméno „Hinda Weiksel“ a adresa „Hanseaten 42“ v lodžském ghettu.

Našli ji na skládce

Brož našla po válce na skládce odpadků polská rodina, která nález uchovávala desítky let, než jej letos darovala nadaci.

Podobná brož se podle AFP nalézá i v jeruzalémském památníku obětem holokaustu Jad vašem. V lodžském ghettu ji vyrobil místní řemeslník Chaim Klieger, který z kovového odpadu zhotovoval hřebeny, brože a medailonky, aby je směnil za potraviny. Hodně z nich zachycovalo scény ze života v ghettu.

Koncentrační tábor Osvětim

Němci ho původně zřídili pro polské politické vězně v roce 1940, rok po obsazení Polska. Tábor Auschwitz I. se nacházel v areálu bývalých kasáren.

Později, roku 1942, byl na druhé straně města vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a menší tábor Auschwitz III – Monowitz u blízké vesnice Monowice.

Odhaduje se, že v Osvětimi a Březince nacisté zavraždili 1,1 až 1,5 miliónu lidí, většinou Židů. Celkem bylo za války vyvražděno kolem šesti miliónů Židů.

Lodžské ghetto bylo na polském území první, které bylo zcela izolováno od okolního světa, a druhé největší po varšavském ghettu. Němci jej zlikvidovali v srpnu 1944 vyvezením posledního transportu do Osvětimi; do té doby zde hladu a nemocem podlehlo okolo 44 tisíc lidí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků