Tusk: Polsko by mělo kvůli migrantům na hranicích zmobilizovat NATO

Čtvrtý článek počítá s konzultacemi mezi členskými státy, pokud některá ze členských zemích cítí, že je ohrožena její územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost. K větší podpoře Varšavy v pondělí vyzvaly Evropskou unii pobaltské státy.

Bývalý premiér, někdejší předseda Evropské rady a současný vůdce polské opozice Tusk uvedl, že opoziční síly jsou velmi znepokojené vývojem na východní hranici Polska s Běloruskem. Podle něj by vláda měla situaci projednat s opozicí.

„Možná tím nejdůležitějším je zvážit aktivaci článku čtyři smlouvy o NATO, pokud jsou naše hranice pod přímým fyzickým tlakem při zapojení Běloruska, a tím myslím běloruských státních sil,“ uvedl Tusk. Současnou vládu vedenou konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) kritizoval za to, že „nikdo neví, co chce dělat“. To by podle Tuska mohlo vést ke zhoršení vztahů se členy východního křídla NATO.

K větší podpoře Polska a dalších zemích, jež čelí migračním tlakům z Běloruska, v pondělí vyzvaly pobaltské státy. „EU musí zrychlit zavedení dalších sankcí (proti Bělorusku) a financovat posílení (své) vnější hranice,“ uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgar Rinkévičs. Podobný názor má i Estonsko. Litevský prezident Gitanas Nauséda vyjádřil Polsku solidaritu.

Varšava v pondělí oznámila, že její pohraniční stráž zabránila stovkám migrantů dostat se z Běloruska na polské území. Mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn dříve uvedl, že začal největší pokus o hromadný násilný vstup na území Polska, a situaci označil za „další běloruskou nepřátelskou akci namířenou proti Polsku“.

V polském pohraničním pásmu platí od začátku září výjimečný stav kvůli příchodu zvýšeného množství migrantů, zejména z Blízkého východu a Afriky, kteří se pokoušejí dostat do země nelegálně přes Bělorusko. Polská pohraniční stráž od začátku roku zaznamenala více než 30 tisíc pokusů o překročení hranice z běloruské strany, připomněla agentura PAP.

Vyššímu počtu příchozích migrantů z Běloruska čelí rovněž Litva a Lotyšsko. Varšava, Vilnius a Riga viní Minsk z toho, že migranty na jejich území posílá záměrně. Činí tak podle nich ve snaze destabilizovat EU a pomstít se za sankce, které Unie uvalila na běloruský autoritářský režim kvůli porušování lidských práv a brutálnímu potlačování běloruské opozice. Minsk obvinění z vyvolávání migrační krize opakovaně odmítá.