Hlavní obsah
Elin Erssonová u soudu Foto: Profimedia.cz

Švédka, která bránila v letadle deportaci Afghánce, dostala pokutu

K pokutě 3000 švédských korun (7360 Kč) byla v pondělí ve Švédsku odsouzena mladá aktivistka Elin Erssonová, která loni v červenci v letadle bránila vyhoštění odmítnutého žadatele o azyl z Afghánistánu. Soud shledal ženu vinnou z porušení leteckého zákona. Informoval o tom švédský list Aftonbladet.

Elin Erssonová u soudu Foto: Profimedia.cz
Švédka, která bránila v letadle deportaci Afghánce, dostala pokutu

Okresní soud v Göteborgu sdělil, že Erssonová byla odsouzena za porušení švédského leteckého zákona, napsala agentura DPA. Státní zastupitelství pro ni navrhovalo trest dva týdny vězení. Soud ale uvedl, že nepovažuje trest odnětí svobody za adekvátní. „Čin není tak závažný, pokuta je dostatečný trest,” citoval vyjádření soudu švédský deník Expressen.

Erssonová prostřednictvím svého advokáta Thomase Fridha ale vzkázala, že s pokutou nesouhlasí a chce se odvolat, napsala agentura DPA. Trvá na tom, že žádný zločin nespáchala, neboť svůj protest zahájila ještě na zemi, a ustanovení leteckého zákona se tak na ni nevztahuje. Tvrdí, že svým činem chtěla pomoci člověku v nouzi. To ale soud odmítl.

Mladá žena loni v létě nastoupila do letadla společnosti Turkish Airlines, které mělo z Göteborgu letět do Istanbulu. Jejím cílem bylo zabránit letadlu ve startu, a znemožnit tak deportaci mladého Afghánce. I když brzy zjistila, že mladík na palubě není, rozhodla se zahájit svůj protest, neboť v letadle byl jiný odmítnutý žadatel o azyl z Afghánistánu. Později se ukázalo, že tento muž nemá čistý trestní rejstřík.

Aktivistka si přes opakované výzvy palubního personálu odmítla sednout na své místo. Letadlo přitom nesmí vzlétnout, dokud všichni pasažéři nesedí. Svou akci Erssonová natáčela po celou dobu na mobilní telefon a přenášela ji živě na Facebook.

Deportation from Gothenburg to Afghanistan

Zveřejnil(a) Elin Ersson dne Pondělí 23. červenec 2018

U některých pasažérů se její čin setkal s pochopením, jiné rozhořčil. Palubní personál odmítl proti aktivistce zasáhnout násilím a nakonec nechal ji i 52letého afghánského běžence vystoupit. [celá zpráva]

Na videonahrávce pořízené mobilním telefonem, která má již 14 milionů zhlédnutí, Erssonová vysvětlila, že nesouhlasí s migrační politikou Švédska, jež podobně jako řada evropských zemí hodnotí žádosti Afghánců o azyl i podle místa, kde žijí. Některé oblasti Afghánistánu považuje švédská vláda za bezpečné a běžence tam vrací.

„Ve Švédsku nemáme trest smrti, ale deportace do země, ve které je válka, může smrt znamenat,” vysvětlila loni Erssonová pohnutky svého činu.

K deportaci nakonec došlo  

Podle švédského tisku byli mezitím oba Afghánci - mladší, kvůli kterému do letadla Erssonová původně nastoupila, i starší, kterého nakonec svou akcí před vyhoštěním načas uchránila - do své vlasti deportováni.

V roce 2015 přijalo Švédsko rekordních 163 tisíc žadatelů o azyl, což je z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Švédská vláda následně označila situaci za neudržitelnou a zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků