Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

PŘEHLEDNĚ: Jak evropské země bojují s drahou elektřinou. A jak si vede Česko?

Zdražování elektřiny a plynu o stovky procent přimělo evropské země k přijímání opatření, jež mají dopady na občany mírnit. Přestože se ceny v jednotlivých zemích odvíjejí od úrovně na evropské energetické burze, reakce vlád se značně liší. Zatímco například Slováci přišli s úplným zmrazením cen elektřiny, Češi navyšují příspěvky na bydlení.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
PŘEHLEDNĚ: Jak evropské země bojují s drahou elektřinou. A jak si vede Česko?

Česko, kde situaci navíc komplikují krachující distributoři, na rostoucí ceny zareagovalo už na konci minulého roku. Bývalá vláda Andreje Babiše odběratelům odpustila DPH ve výši 21 %. Nynější kabinet Petra Fialy přišel se zvýšením příspěvku na bydlení, který zaštiťuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

O příspěvek může na úřadu požádat každá domácnost, které nestačí 30 procent příjmů (v Praze 35 %) na pokrytí nákladů na bydlení, přičemž do nákladů patří poplatky za energie, vodu nebo třeba i svoz odpadu. Žádosti mohou vyplnit i přes web energetickyprispevek.cz. Podle odhadů MPSV by mohlo letos na příspěvek dosáhnout 220 až 280 tisíc z celkem asi 4,5 milionu domácností.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) také rozšíří dotační program Záruka, který pomáhá malým a středním firmám poznamenaným rostoucími cenami energií. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek řekl šéf resortu Jozef Síkela (za STAN). Ministerstvo podle něj také zvažuje zřízení státního obchodníka s elektřinou.

Plošnou pomoc už ne

Plošnou pomoc občanům už Fialova vláda neplánuje. „Plošná opatření jako například snižování DPH na jednotlivé služby či komodity jsou nejen neefektivní, neboť poskytují finanční pomoc všem bez ohledu na reálnou potřebu, ale především jsou rozpočtově neodpovědná. Vedou k dalšímu prohlubování deficitu státního rozpočtu a k roztáčení nežádoucí inflační spirály, což jsme mohli sledovat například při prominutí DPH na energie v listopadu a prosinci loňského roku,” sdělil Novinkám mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Opatření v dalších zemích

Slovenská vláda zvolila radikálnější přístup. Ve středu oznámila, že se dohodla se zástupci Slovenských elektráren na tom, že poskytnou domácnostem následující tři roky regulovanou cenu elektřiny za stejné ceny, jaké jsou nyní, tedy 61,21 eur (zhruba 1490 Kč) za MWh. Slovenské elektrárny jsou jediným výrobcem elektřiny na Slovensku. Stát navíc už nyní reguluje ceny za přenos a distribuci. Proto se nezmění koncová cena elektřiny, pokud se nezmění tyto poplatky.

Podle mluvčího českého ministerstva financí Weisse by ale Slováci mohli zmrazením cen porušit evropská pravidla. „Taková opatření je s ohledem na jednotný evropský trh s elektřinou předně potřeba posoudit z pohledu pravidel hospodářské soutěže a souladu s evropskou legislativou,” uvedl Weiss pro Novinky.

Také v sousedním Rakousku vládní opatření míří takřka na všechny. Rakouský kancléř Karl Nehammer na konci ledna oznámil kompenzaci 150 eur (asi 3700 korun) pro domácnosti s tím, že pomoc pro lidi v nouzi by mohla být až dvojnásobná. Alpská republika navíc uvažuje o daňových úlevách pro soukromý sektor, jakožto i o plošné úpravě daňové politiky.

V Německu, kde jsou ceny elektřiny nejvyšší v Evropské unii, vláda přijala již několik opatření a další zvažuje. Minulý rok spolková vláda snížila povinné odvody do fondů na obnovitelné zdroje z 6,5 na 3,72 eura za kWh. Navíc uvolnila 130 milionů eur na jednorázovou pomoc nízkopříjmovým domácnostem. Kromě toho německá vládní koalice i opozice mluví o dalším snížení ekologické daně.

Polsko sužuje kromě rostoucích cen také nejvyšší inflace za posledních dvacet let. Kromě systému nových daňových úlev a sociálních příspěvků proto polský premiér Mateusz Morawiecki v lednu letošního roku představil svůj „protiinflační štít”. Ten by měl podle bruselského ekonomické think-tanku Bruegel snížit DPH u potravin a hnojiv na nulu, u pohonných hmot na 8 % a u vytápění na 5 %. To vše prozatím na šest měsíců.

Pro kombinaci hned několika opatření se rozhodla Francie. Kromě takzvaných energetických voucherů, tedy slevových poukazů, a nařízeného zastropování cen elektřiny a plynu prozatím do konce roku 2022 uvažuje země galského kohouta také o daňových změnách a povinném přeprodávání elektřiny hlavním dodavatelem konkurenčním distributorům. Pomoci by se mělo ve Francii dostat 38 milionům z asi 68 milionů obyvatel.

K úplnému zastropování ceny energií se pak v EU rozhodly: Francie, Portugalsko, Rumunsko, a Španělsko. Maloobchodní ceny zarazily regulací Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Španělsko. Ke snížení DPH se odhodlaly: Belgie, Kypr, Česko (na konci roku), Estonsko, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko a Španělsko.

Celá EU se zatím neshodne

Obecně lze na základě dat shromážděných bruselským think-tankem Bruegel, který se specializuje na ekonomické statistiky, konstatovat, že se přístup zemí značně liší co do rozsahu i způsobu snah občanům pomoci.

Přístup českých úřadu je ale ve srovnání se zbytkem Evropy zatím spíše laxní. Odpustky na DPH už neplatí a příspěvky chudým zavedly takřka všechny země s tím, že ale přidávají i další opatření.

Kromě opatření národních vlád se diskutuje také o opatřeních na celoevropské úrovni, v rámci Evropské unie. Názory na to, jak zkrotit energetickou drahotu, se ovšem různí.

Česko spolu s Maďarskem volaly po revizi obchodu s emisními povolenkami. Francie by ráda změnila princip evropského energetického trhu, Španělsko, Itálie a s další země zase navrhují společné nákupy plynu a elektřiny a tvoření společných zásob.

Všeobecná ani většinová shoda na žádném řešení nicméně stále nepanuje.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků