Článek
Papež František argumentuje tím, že původní verze vede k dojmu, jako by Bůh vedl lidi k hříchu. „Bůh není ten, kdo nás nutí k pokušení a dívá se, jak klesáme,“ řekl svatý otec. Podle něj je to právě „Bůh, kdo nám pomůže okamžitě vstát, nikoliv satan, který nás pokouší“.
Slovenští biskupové tvrdí, že Otčenáš ve slovenštině nevyvolává takový pocit nucení do pokušení, jako je to v italské verzi. Připouští však, že některým věřícím se slovenský text modlitby nelíbí. Deník SME v této souvislosti upozornil, že například kněze v bratislavské čtvrti Rusovce Mariána Prachára se někteří farníci v souvislosti se sporným veršem ptali, zda to znamená, že je pokouší Bůh.
Původní verš i celý Otčenáš vznikl v aramejštině. Byl to původní jazyk Palestiny, kterým mluvil i Ježíš Kristus. Z aramejštiny byl text přeložen do řečtiny, z níž ji převzaly všechny světové jazyky. „Prosba ´neuveď nás v pokušení´ neznamená, že Bůh připravuje někomu úklady, aby padl do osidel zla, ale že může někoho přivést do kritické situace pokušení,“ vysvětluje smysl sporného verše Martin Kramara, mluvčí Konference biskupů Slovenska (KBS).
Jako příklad uvádí příběh z evangelia, když Duch (Bůh) vyvedl Ježíše na poušť, aby ho tam 40 dnů pokoušel ďábel. Ten mu podle Bible radil, aby proměnil skály v chléb, a tak se najedl. Aby skočil z chrámu a získal si celosvětovou slávu a aby se poklonil satanu a ten mu na oplátku dá moc nad celým světem. Ježíš všechny nabídky ďábla odmítl, a tak ve zkoušce obstál.
Podle Kramary tak člověk, který odříkává Otčenáš, neprosí Boha, aby ho uchránil od pokušení, ale aby nedopustil takové pokušení, které bude pro něj velkým nebezpečím, že ho nebude schopen zvládnout a podlehne mu. K takovému vysvětlení dospěla KBS na základě odborných konzultací a text se rozhodla neměnit. „Problematika však není definitivně uzavřena, může se o ní předběžně uvažovat a vést odborná diskuse,“ dodal mluvčí KBS.