Článek
Slovenská pravice utrpěla v loňských parlamentních volbách těžkou porážku, když Směr-sociální demokracie získala absolutní většinu hlasů a Fico mohl poprvé od roku 1989 sestavit jednobarevnou vládu. Podpora Ficovy strany se nadále pohybuje kolem 40% a ani jedna pravicová strana nemá víc než deset procentní podporu.
Za relativně stabilní a jednotnou pravicovou stranu se doposud považovalo Křesťanskodemokratické hnutí (KDH). Jenže po odchodu bývalého ministra vnitra Daniela Lipšice opustil KDH i poslanec Radoslav Procházka. Lipšic založil stranu Nová většina a Procházka založil občanské sdružení Alfa. Druhý jmenovaný nevylučuje kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2014. „Pravice se dnes musí tříštit, aby se v budoucnu mohla opět sjednotit,“ tvrdí Procházka. Předseda KDH Ján Figeľ vidí za jeho odchodem neuspokojené ego a možnou prezidentskou kandidaturu.
Poslanci Lucia Žitňanská a Miroslav Beblavý zpustili v rámci bývalé nejsilnější vládní strany Slovenské demokratické a křesťanské unie (SDKU) vlastní projekt pod názvem Tvoříme Slovensko. „Nechceme založit novou stranu, ani odejít z SDKU,“ tvrdí Žitňanská. Předseda strany Pavol Frešo však o jejich iniciativě vůbec nevěděl.
Pravice nemá dnes šanci proti Směru
Analytici upozorňují, že současná rozdrobená pravice nemá šanci postavit alternativu Směru. I skalní voliči pravice jsou tímto vývojem zaskočeni a znechuceni. Podle politologa Jána Baránka není příčinou problémů pravicových stran jejich ideové zaměření, ale osobní nevraživost pravicových politiků. „Pravice je v rozkladu. Bez smysluplné vize a integrace nemá proti Směru šanci,“ říká Baránek.
Politolog Tomáš Koziak už nemluví o rozdrobování, ale o atomizaci pravice. „Rozpad naznačuje, že v pravicových stranách pokračuje krize i po volbách a poukazuje to na to, že někteří politici si neuspokojili vlastní ambice. To je jedna z příčin nedůvěry voličů v pravicové strany,“ uvedl Koziak.