Hlavní obsah

Slováci si hlasování o penězích pro Řecko zopakují

– Bratislava • Aktualizováno
Právo, Ivan Vilček (Bratislava)

Po úterním pádu vlády Ivety Radičové zahájí tři strany slovenské pravicové koalice jednání s opoziční stranou Smer-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica o podpoře evropského stabilizačního fondu ESFS. Ficova strana totiž euroval podporuje, ale hlasování se nezúčastnila, protože bylo spojené s hlasováním o důvěře vládě. Hlasování o fondu eurozóny by se mělo ještě tento týden opakovat.

Foto: Petr Josek , Reuters

Expremiér Robert Fico hovoří ve slovenské Národní radě.

Článek

S Ficem bude jednat předseda nejsilnější vládní strany Slovenské demokratické a křesťanské unie a ministr zahraničí Mikuláš Dzurinda. Opakované hlasování o eurovalu by mělo být ještě tento týden.

Jednání s opozičním Směrem-SD již začala. Schůzka trojice vládních stran SDKU-DS, KDH a Most-Híd se sociálnědemokratickým předsedou Robertem Ficem začala podle Sme.sk ve 12:30. Žádné další podrobnosti prozatím nebyly zveřejněny.

Fico opakovaně zdůraznil, že očekává pozvání k jednání ze strany vládní koalice. Podle šéfa opozice způsobila vláda neschválením eurovalu mezinárodní blamáž. „Za tuto blamáž nese vláda Ivety Radičové plnou odpovědnost, které se nemůže zbavit. Strana Smer-sociální demokracie je připravena na další diskusi o eurovalu. Slovensko se k eurovalu musí přihlásit, je to pro Slovensko životně důležitý dokument,“ uvedl Fico.

Foto: Petr Josek , Reuters

Slovenský premiér Robert Fico

Gašparovič se vrací na Slovensko

Po pádu vlády se prezident Ivan Gašparovič rozhodl předčasně ukončit svou cestu po Asii a urychleně se vrací na Slovensko. „Prezident republiky ruší svůj zahraniční program. Zařizujeme letecké koridory pro návrat do vlasti,“ uvedl pro agenturu SITA mluvčí prezidenta Marek Trubač.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

Anketa o podpoře záchranného fondu v ulicích BratislavyVideo: Reuters

Gašparovič měl na cestě po jihovýchodní Asii navštívit Indonésii a Filipíny. Členem delegace je i ministr hospodářství a místopředseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) Juraj Miškov. Právě strana SaS způsobila pád vlády, když při hlasování v parlamentu nepodpořila evropský stabilizační fond. Toto hlasování spojila premiérka Iveta Radičová s vyslovením důvěry vládě.

Pád vlády jako varování

Ekonom Jan Bureš upozorňuje, že Slovensko už dávno nepoutalo pozornost světa do takové míry, jako při hlasování o eurovalu. „Málokdy se dostane malá země ze střední Evropy na titulní stránky deníků jako Wall Street Journal nebo Financial Times. Slovensko jako první (a pravděpodobně jediná) členská země eurozóny řekla ne rozšíření záchranného fondu EFSF. K rozhodnutí došlo včera pozdě večer po uzavření amerických trhů, ale slovenská nejistota svazovala globálním investorům ruce v průběhu celého dne,“ uvedl Bureš.

Negativní efekt slovenského hlasování však podle Bureše nebyl zdaleka tak velký, jak se zpočátku zdálo. „Jedním z důvodů je ujišťování politických špiček, že k ratifikaci dojde díky podpoře opozice pravděpodobně ještě tento týden,“ dodal ekonom.

Bureš se domnívá, že pád slovenské vlády je jasným varováním pro velké země eurozóny (Německo, Francie), že navyšování EFSF skrze zvyšování záruk členských zemí narazilo na své mantinely. „Představa, že by po Slovensku někdo v blízké budoucnosti požadoval další navýšení záruk nad dnešních zhruba sedm miliard eur, je nereálná. Přitom záchranný fond bude potřebovat nové zdroje, pokud je budou chtít Němci a Francouzi použít také na rekapitalizaci bank,“ dodal Bureš.

Několik variant dalšího vývoje
Na jaře příštího roku se na Slovensku budou konat předčasné parlamentní volby. Tento scénář je nejpravděpodobnější. K předčasným volbám může dojít zkrácením volebního období. To však musí podpořit minimálně 90 poslanců 150 členného parlamentu. Druhou možností cesty k předčasným volbám je rozpuštění parlamentu prezidentem republiky Ivanem Gašparovičem.
Není vyloučeno ani něco jako "opoziční smlouva" mezi stranou Smer-sociální demokracie a Slovenskou demokratickou a křesťanskou unií. Podobná smlouva fungovala v 90. letech v České republice mezi ODS a ČSSD. Jedna ze stran by obsadila post premiéra a druhá funkci předsedy parlamentu. Není možné zcela vyloučit ani vládní koalici zmíněných dvou stran.
Další variantou vývoje je, že po pádu vlády Ivety Radičové může koalice fungovat dál s tichou podporou strany Svoboda a Solidarita (SaS). Koalice tří zbývajících stran vládní koalice Slovenské demokratické a křesťanské unie, Křesťanskodemokratického hnutí a strany Most-Híd by tak dokázala prosadit vládní zákony. Vztahy tří stran a SaS jsou však značně napjaté.
Opoziční sociální demokraté by mohli sestavit vládu s křesťanskými demokraty nebo stranou Most-Híd. Při preferencích strany Smer-sociální demokracie by pravděpodobně stačila k vládnutí dvoukoalice.
Nejméně pravděpodobnou variantou je sestavení tzv. úřednické vlády nebo vlády odborníků. V jejím čele by stál nestraník. Premiéra i ministry by nominovaly politické strany. Tato vláda by mohla dovést zemi k předčasným volbám.

Reklama

Související témata:

Související články

Ve Váhu našli psa se svázanýma nohama

U slovenského Hlohovce našli v řece Váhu utopeného psa, který měl svázané všechny čtyři nohy. Někdo se tímto krutým způsobem zbavil asi tříletého vlčáka....

Výběr článků

Načítám